V červenci jsme si potřebovali trochu odpočnout, dostavilo se celkové vyčerpání po Šukačce na veselce a 5denních. A taky bylo potřeba trochu klidu, abysme vstřebali všechny ty zážitky! Protože dovolenou šetříme na podzimní výlet do Jižní Ameriky, prázdninovej program jsou spíš víkendovky. A na jednu prodlouženou hned vyrážíme na PřeKrk (Přechod Krkonoš). Třídenní PřeKrk zahajujeme ve Špindlu. Vyšvihnem na Mísečky, kde ženě ukazuju, kdeže jsme to ty roky s lobákama točili kiláky a vybíhali sjezdovky na Medvědín. Je z toho celá u vytržení. Přes Medvědín jdem nahoru na Zlaťák, Labskou, pramen Labe a po hřebeni na Martinovku. Dneska jsme nahoře skoro sami. Chatu máme taky pro sebe, pan knírač za barem se o nás stará jak o vlastní.

Ráno je azuro. Jdeme dál po hřebeni směr Sněžka. Je to tam pěkný, kosodřevina a skalky. Od Špindlerovky neustále stoupá koncentrace turistů z Polska i Čech. Od Luční je fakt husto. Od Obří boudy na vrchol Sněžky už je to hodně intimní. Pěkně nám funěj do ouška, jak se skrz ně cpeme nahoru. Vrchol je Václavák, ale na střeše poštovny jsme skoro sami. Asi proto, že se tam vybírá vstup. Už nevím, jestli to bylo pět nebo deset korun, ale stačí to k tomu, aby tam lidi nelezli. Ze Sněžky se skutálíme do Modrého dolu a tam už je zas absolutní klid. Bydlíme v krásný dřevěný Boudě v Modrém dole. Pan správce a kuchař v jednom nás vítá panákem už ve dveřích. A večer s náma prokecá. Zas jsme tam sami. Před večeří jestě porušujem jeden z mnoha zákazů vstupu a projdem si nahoru Modrým dolem až k Děvínu. Jsou tam krásný místa. Krakonošovo. A v zimě tady lítaj ty laviny ze Studniční hory.

Ráno vyrážíme na Richtrovky, pak lesem na Jelení louky, kde zrovna pakujou svatbu. Další super místo. Starou stezkou pokračujeme na Konec světa pozdravit pana Mihulku. Zrovna seče trávu. Na Hnědý vrch odmítám jít trapně po hlavní cestě, tak to napřímím rovně lesem. Žena si při prodírání hustníkem, borůvčím po kolena a vysokou trávou výská ničím neskrývanou radostí. Strážci by tuhle geniální zkratku dozajista taky ocenili. Dáváme rozhlednu na Hnědém vrchu, pak pokračujem lesní bažinatou zkratkou na Liščí louku a nahoru na Lišku. Pak už to jen přes Stoh a Přední Planinu svalíme zpět do Špindlu. Suma sumárum to hodilo 63km, 2700m převýšení a spokojenou ženu.

Fotky
Trasa

Po veselce jsme rovnýma noham skočili do týdenního MTBO5days mejdanu. Bylo to náročný jako vždy. Ale parádní. Užili jsme si to a závodníci podle ohlasů taky. Fotky skoro žádné nejsou, snad jen tyhle od Zuzky J. z vloženého mistrovství světa v orientačním Qu*adriatlonu. Vyhráli jsme, jak jinak! Stejně jako pivní štafety na závěrečném KOS večírku. Prostě jsme nejlepčí klub na světě! Podívejte se na videa vytvořená pro letošní 5denní: Teaser, Who Will Win? a Who Will Win! Pro fajnšmejkry máme ještě klip Back to the Start a 30′ sestřih 10 leté historie MTBO5days! Taneční vystoupení KOS div a Haku v podání pánů bohužel zachycenou nemáme. Nebo bohudík? Těch 500 lidí, co to ve stanu nadšeně sledovalo, si to bude pamatovat i bez videa!

Od dubna to nějak utíká. Skoro každej víkend svatba. Když ne svatba, tak závody. A když ani závody ne, tak se stejně neválíme doma!

Fotogalerie z posledních týdnů jsou pod náhledy.

Singltrek pod Smrkem

Pilsen Trail

Svatba Bente a Karel – Peckův Mlýn

Birmingham pracovně

Svatba Lucka a Michal – Králíky a Severomoravská chata

ČP MTBO Stříbrňák (foto mlatil, mačus, Zuzka Jedličková a pořadatelé)

Černickej parkáč

Nočník Senečák (foto pořadatelé)

Už je to skoro měsíc, co proběhl vrcholnej závod sezony. První ročník pivního běhu skrz Plzeň. Celkem bezmála 9km, 5 exáčů malých piv na trati a 150 závodníků. K tomu všichni ve žlutejch trikách, jak kdyby pořadatelé věděli, v čem běhají BT legendy.

Mediální pokrytí, speaker z radia, sponzoři, hodnotné ceny, on-line zpravodajství na facebooku, zkrátka zázemí odpovídající významu závodu, o kterým se může nějakejm lampionům běhajícím po lese jenom zdát.

Prostě jasnej vrchol sezony, kde se pokusím prodat přípravu posledních let:

‘Other’ jsou lyže a kolce

exporty z garmina, takže to je bez tělocvičen, síly atd.

Na startu se spíš než atleti schází fitness & jogging komunita namixovaná fotbalistama & Co. Nechybí závoďáci zaměřený na pivní stránku věci, který neztrácí čas a hned při nědělním ránu se před startem zdatně rozpíjí.  Startuje se intervalově, první exáč na startu, za chvílí ho vykrkám a jdu si to svoje podél řeky cca 3:20 na kilák. Na Americký lidi koukaj, co se děje, stejně jak turisti u pivovaru. Druhý a třetí piva jsou v KMP a Grollu, čvtrý pak u Papírenský lávky. Tady se Kiss Proton s gambáčem z PETky moc nevytáh a pivo se mi vrací dýl, než ty předešlý. Nejhůř je mi až po pátým v cíli. Víc by o tom mohl vyprávět Tesák.

S Tesákem se hlásíme jako tým KOS Plzeň s jasným cílem: aspoň bedna. Náš průměr časů je asi o 5 minut rychlejší, než tým, kterej vyhlašujou jak vítěze! Počtáři výsledků asi měli víc piv, než je zdrávo. Tesák je z týhle křivdy zdrcen půl odpoledne, přeci jen tohle je ZÁVOD, ke kterýmu směřuje svojí vrcholovou přípravu posledních let. A navíc se běží přes jeho KMP obývák – to už tam mohl bejt za úplnou legendu s vlastní židlí se jmemovkou!

GPS záznam a rozbor závodu: celkem skoro 9km, průměrný tempo běhu něco přes 3:40/km, se zastávkama na 5 piv pak 4:00/km. Jak je vidět z analýzy dat, třetí pivo v Grollu tam zajelo tak rychle, že mi ani nestihly spadnout tepy (jen na 165). Zato u druhýho piva v KMP je velkej potenciál na zlepšení – prostál jsem tam přes minutu a tepy klesly až na 125! Může za to Stanley, kterej neměl natočený pivo! Evidentně nepochopil, že tohle je závod, kde jde o všechno a ke kterýmu směřujou léta tvrdý dřiny účastníků! Takže jsem nejdřív stál půl minuty frontu a pak to bylo tak ledový, až mi mrazilo v dutinách. A pak jsem si rozbil tlamu při výběhu schodů. Cestou zpět jsem pak zbytečně seběhl schody ke KMP, místo abych šel rovnou k podchodu. U KMP jsou prostě velký šance na zlepšení. U čtvrtýho piva u Papírenské lávky data ukazujou, že i když jsem tam stál přes 20”, tepy klesly jen na 155. Už jsem asi šel na kyslíkovej dluh. A špatně odbourával laktát. Nebo spíš pivo. Je z toho jasný vítězství, příští rok bude co obhajovat!

Výsledky a fotky

Na letošní Antybál jsme šli za klauni. Kostýmy jsou rok od roku lepčí – některý klauni jsem ani nepoznal. Večírek se rozjel záhy, trsli jsme si, pokecali, zasoutěžili. Tak za rok zas! Tady jsou naše fotky a další od Vodra a z Ramachova Fotokombajnu!

Je po sezóně, tak se s měsíčním spožděním konečně dostávám k mistrovství světa. Ale varuju: je to delší čtení. MS se konalo se v norském Hamaru, respektive hodinu autem od Hamaru v Budoru. Je to tam krásný (fotky).

Do Norska letíme přímo z LOBů ve Studenci. Richo (head gauč) s Radkem (servis) a Karlem (kuchař) jedou vozem s komplet matrošem a deseti kartónama piv. Asi bude večírek. Transfer z letiště máme společně se Sbornou a Kazachama. Andrej Lamov se na letišti diví, že máme jen batůžky. Já se zase nedivím, když mi říká, že je profík a bere za LOBování plat od oblasti a klubu. Jinej kraj… Ale výsledky to přináší. Během následujícího týdne mu cinkly tři tituly mistra světa.

V Hamaru bydlíme v takový dřevěný kůče u zimáku. Postele vržou jak prase. Na pokoji dvě palandy, mezi nima ulička a jinak nic. Věci se hromadí v uličce mezi palandama v několika vrstvách. Sprchy jsou ‘hned’ v sousedním baráku. Ve sprše je i lyžárna. Svlíkáme se mezi lyžema a kopytama. Na baráku s náma bydlí i juniroři, takže je nás celkem asi 20. Kuchyně ve sklepě už má dost za sebou, je to zároveň jídelna a je tam 10 míst k sezení. Aspoň se s mladýma seznámíme a stmelíme trochu partu.  Neustále nám tam kape voda na hlavu. A když někdo nahoře spláchne, krásně ty obnažený trubky v kuchyni šumí. No snad to kape jen ta vysrážená vlkhost. Ubytko prostě luxus. Ne jako ta stodola ve Švýcarsku.

Read more →

S blížícím se koncem zimy jsme vyrazili na víkend do Krkonoš. Závodit se nám už moc nechce, bylo toho za zimu dost. Takže  Krkonošskou 70 vynecháváme a v pátek večer lezeme z Pece hodinu do kopce do lesů. Na romatickou chajdu Na konci světa. Je fakt tam, jak má v názvu. Ráno musíme vsát, abysme na Pražské boudě stihli Plzeňáky, co na trať sedmdesátky vyrazili ze Špindlu už v 8 ráno. Nakonec to máme v suchým triku. Rodiče Janoušků obřerstvujou, my děláme doprovod na části trati a fotíme. Odpoledne veget, v neděli vejlet. Pohoda to byla.

Fotky převážně Plzeňáků z K70.