Tag Archive for Krušky
Krušný hory máme rádi. Zaniklé obce, hornická minulost, typický hrázdněné domy a hnusný oplechovaný barkáky. A hlavně super kopce, skály a v zimě stopy na všechny strany. Co máme chalupu na Blatné, tak jsme tam čím dál tím víc.
Podzimní krosy 2019
(mlatil)
U Medaře přes Vánoce
(mlatil)
Letos poprvé jsme trávili Silvestra na U Medaře na Blatné. Sněhu bylo dost, i když tradiční vánoční obleva z toho velikej lyžařskej požitek nenadělala. Ale zas to pěkně lepilo, takže iglů, kluzačky, tunely a nuláka (rozuměj sněhuláka) na zahradě si ty naši miláčci užili o to víc. Proběhl první trénink nazouvání výstroje v rámci přípravy na březnové závody historických lyžníků v Abertamech.
Půlnoční kanonáda v podání místních Vietnamců nám ukončila večírek. Děti to vzbudilo, Víťa hodinu u okna hlásil ‘táto koukej’ a ‘buch buch’ a ještě ve 2 byli oba rozsvícený jak stromeček. Píďák s Ondrou ale po blatenskejch putykách drželi medařskej prapor zdatně až do ranních hodin.
To byl takovej fofr to léto!
(mlatil)
Ale vyfotit jsme občas něco stihli!
Ale vyfotit jsme občas něco stihli! Od konce:
2018-09 letos jediné MTBO v Heřmanově Městci (foto pořadatelé)
2018-08 bratr si pořídil psíčka Daisy
2018-08 krušnohorské chalupaření
2018-07 při Úterních rychlovkách nás začíná přečíslovat přípravka
2018-06 z porodnice jsme si s Víťou odskočili na svatbu s Lászla a Kačky
2018-05 prvomájové splutí Úhlavy
Pořiď si chalupu….
(mlatil)
Sakra. Mám tu nějaké resty. Jak říkal starosta Horní Blatné: ‘pořiď si chalupu a máš prdel v kalupu’. A co teprve budu dělat, až se vyklube dvojka? Nebo dokonce trojka?! Takže jen fotograficky:
březnová Krkonošská 70, co měla ráno ve Špindlu -18° a kde jsem musel jet padinu, protože se mnou nikdo nechtěl jet,
dubnová zabijačka v Kosobodech, co vyslala Magdalenu Hrášků na svět,
květnová Blatná, kde Víťa seběh z Blaťáku a dvojka se z toho výstupu postavila nohama dolů,
květnová Apalucha na faře v Klenčí pod Čerchovem, kde to byl na zdi samej eskymák, co nás na víru zatím neobrátil.
Zima ve znamení dlouhý klasiky
(mlatil)
Víťanovo první sezona byla o lyžbě skoro každej víkend. Nejvíc se mu asi líbilo na Velký ceně Plzně na Hojsovce, protože mohl z okna kuchyně sledovat závodní cvrkot před Zámečkem. U strejdy Domina v manduce během mamky závodu byl taky spokejenej. Fandil tak zapáleně, až z toho usnul. A taky má dost rád vyhřívané stany Stopy pro život, protože je tam hodně barevnejch lidí a je pořád na co koukat. Takže Karel a Šumavák budou asi jeho oblíbený pretěky.
Silvestr na Modravě taky nebyl špatnej, protože na baráku byl pěknej cvrkot. Třeba když nám Jonáš přišel každej večer vyklidit kuchyňskou linku. A Julča za ním taky každou chvíli zašla.
Rodičové stihli i závodit – na Šumavě i na mlžným Karlovi. Z Jizerky žádná fotka není, ale ze záverečný přípravy na Vasák jich pár bude!
Na závěr Karel!
(mlatil)
Na závěr zimní sezony jsme začátkem března zajeli na Božák na tradičního Karla. Bylo krásně a to se v Krušnejch cení o to víc. Jeli jsme jen sobotní skate. Holky ovládly 12 km trať kolem Špičáku (Marťa J. první a Vendy bronz). Kdybyste někdo potřebovali znát teplotu, tlak, výši srážek a směr a rychlost větru, tak bukovecká rosnička teď má luxus meteostanici. My máme čajovej set.
Já jel hlavní 22 km závod. Zezačátku to šlo v pohodě na špici, ale jak se sjelo za Špičák, zjistil jsem, že mám na povolujícím sněhu problém s mázou. Byl jsem evidentně jedinej, kdo v prvním balíku jel jen na HF. A bylo to znát. I když jsem veděl, že se musím ve sjezdu držet schovanej a nenechat si ty první odjet, a snažil se, co to šlo, stejně jsem po dlouhém sjezdu k silnici na Abertamy měl díru 20”… Pak už jsem jen dojížděl ty, co ti nejrychlejší odpárali. A byl rád, že posledních pár km bylo do kopce, že jsem aspoň odjel Láďovi Provodů a pár dalším. Nakonec 7. místo celkově.
Fotky / Výsledky holky a kluci / GPS track mlátil
No a pak už šly lyže na půdu!
Krušnohorská pánská jízda
(mlatil)
Tradiční pánská cyklo jízda letos byla opepřena Píďákovo rozlučkou se svobodou. Vše probíhalo z penzionu Rieger v Radošově. Paní domu se o nás výborně starala. Dávala nám zbytky po německých hostech a ani se moc nedivila, když ráno našla jednoho člena výpravy spát v autě, druhýho pod stolem na verandě a třetího na matraci z dětský postýlky na podlaze na chodbě. Bylo jí 80. Zřejmě zvyklá na ledasco.
Sobotní etapu dáváme jen krátkou, prodejchnout na Andělskou horu a dolů. Odpoledně totiž pro Píďáka máme překvápko. Rafty z Varů do Radošova. Jeho ‘poslední cesta’, jak to svérázně a trochu morbidně pojal na svým triku Buris. Nakonec těch 18km zvládáme hravě. Aby ne, pitnej režim jsme dodržovali na výbornou. Píďák bravurně plní i všechny úkoly dle notiček. Lodě a rafty nakonec dovážíme v jednom kuse a kemp Na Špici za tmy taky nějakým zázrakem nacházíme. Nedělní etapa přes Klínovec a Plešivec většinu výpravy docela bolí. Ještě že nás Sonička na Božáku tak pěkně občerstvuje. Jen večer to už moc nikomu netáhne. Takže dopíjení sudu se odkládá na další večer. Pondělní etapa stoupá pozvolna proti proudu Ohře a Rolavy na Přebuz. Za Nejdkem nám to zpestřuje Karýk svejma jezdivejma singlíkama. Trávou po louce do kopce… Pak si radši urval kliku. Plánovaný oběd na Přebuzi se nekoná. Zavřeno. Družstvo je trudnomyslný, někdo to dokonce rovnou otáčí do Nových Hamrů do hospody. Zbytek ale jede s hlaďákem za atrakcí etapy – fašistickým pracovním lágrem na těžbu cínu na Rolavě. No a pak už ty zasloužený Hamry. Na Blateňák už jsem je nedostal. Tak příště!
A kudy že jsme to pojezdili? Tutady. A mrknout na fotky? Tudyma. A nostalgické video z akce od Honzy Krále.
Holý hory Krušný
(mlatil)
Plánovaný slávistický LOBy nezastihly Abertamy v nejlepším sněhovém rozpoložení. I tak jsme ale do hor Krušnejch vyrazili zaběhat, zmapovat les a louky na LOBy a trochu se projít. A hlavně si užít ty kopce a lesy, než se na poslední dva měsíce odebéřeme na belgickou namoklou placku.
S Václavkojc a mladýma Tesákem s Robérem jsme si udělali vlastivědný výlet na Blatenský vrch, Vlčí jámy, podél Blatenskýho příkopu na Rejžovnu, koupit sýry z farmy a přes Hřebečnou zpět. Na maringotce zavřeno, prej „oba máme chřipku“. Jejich chřipka evidentně kopíruje stav sněhu. Robér cestou nafotil každý stavení, co šlo, včetně transformátoru ve tmě. Akorát displej aparátu mu nešel, tak uvidí až v compu, co tam má za parádu. No a na to pivo a luxusní svíci jsme to nakonec vydrželi až do Sportu v Abertamech.