Po měsíci a půl nabitém závodama OB a MTBO (o tom ještě někdy jindy) jsme přešli do víkendového módu svatby. Během 5 týdnů tři, a to jsme ještě minimálně dvě museli vynechat, jelikož se kryly. O posledním víkendu se v plzeňské zoo brali Míša s Burísem. A musím říct, že zoo je docela dobrej nápad! Vendy už stejně dlouho chtěla na zvířátka jít a navíc nás novomanželé elegantně zabavili, než si dali slavnostní oběd a než se přistoupilo k parádnímu večírku za doprovodu vtipný kapely Orion z Nepomuku. Myslím, že si pánové v čele s frontmanem v džínovejch sexy šortkách a la sedmdesátky hlasitě řekli o angažmá na Antybálu! Fotky ze soboty.

Bikování už bylo dost, chtělo to změnu. A protože už jsme se těšili zas pod louhý době na běhací lampiony a abysme někde prodali ty Úterní ryhlovky, vyrazili jsme na Áčka k Turnovu. Počasí se na sobotní klasice postaralo o kvalitní zážitek – bahno, kosa, šmiklavý stráně, voda všude, že to ani moje terry-foxovka čelenka nestíhala pobírat. Klasika v elitě s 500m převýšením a uběhnutýma víc jak 18km. Lesní dobrodružství na 107 minut. Ale jdu jak kukuřice, ke konci si ještě zrychlím a dobíhám pro 8. flek v elitě, na dostřel reprošů (teda asi 9′ za vítěžem Šéďou). A to jsem si ještě dovolil pár chybek. Vendy do elity nepustili, trochu chybovala a stačilo to na 7. místo v áčkách. A ušpinila si svoje nový, velice parádní inovejty od Kazboše. K večeru mě trochu brali křeče, ale výbornej stejkovej nášup a pár piv u Lochnesů v Jičíně mě napravil. 2Drerun elity je tady (jsou tam všichni nejlepší a porovnání voleb je celkem zajímavý).

Na nedělní middle mě do elity nepustili. A to jsem jim do přihlášek jasně psal, že sice na to nemám ranking, ale že jí chci běžet. No můžu bejt rád, taky jsem díky tomu skvělýmu ranku mohl jít céčka. Nerozumím, proč se do rankingu musí požítat 10 závodů. Kdo to má oběhat, když nejezdí jen na běhací závody?! To by nestačilo třeba 6? Ale k závodu. První 4 kontroly byly trochu záludný v zákopech bývalého vojenského prostoru, a tak hned na K2 dávám soupeřům šanci 1:30 chybou. Pak už jdu ale bomby pecky, není co řešit, je to kros s mapou v ruce. V cíli dávám druhýmu na 34 minutách 1:15. Vendy se vychybovala víc a dobíhá až pro 19. místo.

Middle H21A 2DRerun

Je potřeba jít do rychlosti, a to v každém věku! A bez omezení! Takže od jara 2014 zavádíme v Plzni s tréninkovou skupinou zasloužilých lampionů, lyžařů, bikerů, triatlonistů a podobné sebranky běžecký tréninky tempa, kopců a rychlosti. Proč? Protože ve víc lidech se člověk hecne, je to prdel, rychlejc to utíká, a navíc pak máme co řešit u piva! Třeba to, že má Tóša prdel jak 12-letá dorostenka nebo že Karýk má lejtka jak já stehno.

Kdy? Skoro každý úterý cca v 17:30, buď na Homolce, v Hradišti, Borčáku, nebo třeba na Chlumu.

Co už máme za sebou a co bude dál, se dozvíte na stránce Rychlovek.

Po roční pauze na belgickejch pavé jsme se zas vrhli na MTBO. A to hned zostra, dva víkendy po sobě. První víkend v Bynovci nad Děčínem byla kosa jak z nosa, až jsem se na startu celej chvěl. No nervozitou to nebylo, i když to pro mě byla premiéra v elitě. Uvažuju o obnově materiálu na 29er, ale všechno se mi zdá nějaký drahý, takže jsem opět po dvou letech zprovoznil svůj letitej duratec. S Jarynem jsme konstatovali, že s jeho kleinem jako poslední držíme prapor véčkovejch brzd v elitě. V lese celkem sucho, tak jsem naštěstí ani nemusel příliš uplatňovat svoje technický dovednosti. Na klasice Vendy finušuje 13., já 10, na midlu Vendy 20., já 13. Zřejmě jsme longaří. Rezervy tam jsou, a to ve všem, od materiálu, přes techniku jezdeckou i mapovou až po točení nohama (to hlavně).

Mapy Bynovec s GPS záznamem: long a middle

Přes tejden jsme spočnuli, vyvěsili prapory, ve čtvrtek zlehka objeli vybraný highlights Plzně jihu a na víkend vyrazili na další pohár. Tentokrát k smrti děsit varský lázeňský hosty v kopcích nad kolonádou. V sobotním ultalongu jsem dal soupeřům šanci už na startu. Defekt zadku cestou na start. Pořadatel se mi ptal, proč minutu před svým startem vyndavám zadní kolo a sundávám plášť. Tak mu říkám, že z prdele. Nakonec start jen o 3 míny pozdě, ale už jsem se nestihl vymočit. Představa, že to povezu ještě 3 hoďky lákavá nebyla, tak jsem to dovez jen na K4. Les jsme projeli 3× tam a zpět a lázeňskecjh hostů vyděsili desítky. Volby jsem celkem trefoval a zdržovaly mě jen drobný nedostatky řadícího ústrojí a zajíždějící sedlo. Od poloviny závodu jsem jel s Tišňálem, kterýho jsem dojel o 3`. Ke konci už nožičky bolely moc, tak jsem ho nechal jet, mladýho kluka jezdivýho. Nakonec z toho bylo 4. místo, čas 2:40 a ujeto skoro 52km, převýšení 1500m a zařízlá pěkná řádka reprezentantů. Vendy po 150 minutách v lehčím žaketu dojela pro 11. flek. Nedělní middle nás krutě namotal v lázeňským lese nad Puppem a kolonádou. Jen když jsem šlapal/tlačil od spodní stanice zubačky na Dianu až skoro na vrchol, abych to pak za chvíli zase snášel na zádech dolů, říkal jsem si: PROČ? Kua PROČ? A PROČ máme middle na 70 minut?! Pozitivní na nočním a raním dešti bylo, že se tam lázeňských hostů motalo výrazně míň než včera. Nebo už si mezi sebou řekli, že dneska radši nevylejzat z procedur, že tam po lesních promenádách nazdařbůh jezdí a běhá banda magorů s kolama? Na middlu nakonec Vendy 7. a já 8. 

Read more →

Náročný trojboj odpálila Hadoslava na čarodejnou noc. Popili jsme ježka, snědli hady sladké i slané a obložené mísy, zapěli písně o lásce i ty prostonárodní a v jednu jeli po deseti ježkách způsobně domů. Díky Hade za akci! …..ssssssss…

Ráno všichni nastupujeme před Pohodou na O-duatlon, letos kolo-běh-kolo. Hasák nám trať pekelně namotává v nové i budoucí zástavbě nad Letkovem. Jsou to hrozný bomby. Už na dvojce krystalizuje v čele skupina mlatil-sud-karyk, ze které se po běhu odpoutává Karýk. Směrem dozadu. Celou trať tichošlápkující sud mlátila na předsběrce zkušeně poškolí, ustává závěrečné schody a finišuje pro svoje osmé vítězství na týhle prestižní akci. V ženách se v závěru taky děly věci. Skvěle jedoucí Bláňa vynechala sběrku, přemotivovaná a zježkovaná Vendy spadla do křoví, ale sebrala se dřív, než se Bláňa pro sběrku vrátila. Takže premiérové zlato z duatlonu pro náplavu z Hradce!

Odpoledne následoval Paralelní. Vyhrocené souboje v prvních třech kolech vyselektovali finalisty mlátila, Hasáka, Fandu K. a Sucháče. Lokotka se nepopasovala s bikovou sekcí finále a zkušeně kontrolovala třetí a čtvrté místo. Hasákovi neuvěřitelně chytly saze, na kontrole schované v houpačce u sebe na zahradě nezaváhal a čo chýbalo, aby zaříz mlátila!

Fotky Had „50“ Letkov

Fotky O-duatlon a Paralelní Letkov

Opět po roce, pro nás teda po dvou. A opět to stálo za to. Letos jsme Saloon na Roudné skoro vyprodali a kdo nebyl, jeho chyba. Holky obecenstvo rozparádily svým osobitým zpracováním folklorečku od Ebenů. A po několika dalších číslech páni na závěr všechny zabili svým nastudováním novozélanského haka tance. A to první nácvik proběhl 5 minut před vystoupením na roudenské ulici. Zřejmě dobrej dirigent. A slušnej oddíl. Tak za rok zas!

Naše fotky a videa.

A lepčí fotky od Šimpiho.

Tam, kde do sebe sedláci lejou kvasnicovej weissbier, chystají svoje seníky roztroušený po pastvinách alpskejch strání na příchod krav, kde nosej kožený kalhoty z tvrdý kůže a kde jódluoju ostošest. To je kraj tyrolský, bašta Franze Josefa. Tam, ke svým věrným sedlákům v Tyrolsku, se stařičký mocnář uchyloval  v dobách revolucí a válek, kdy mu ve Vídni teklo do bot.

Tak tam, do údolí řeky Ziller, jsme se letos vypravili za sjezdováním.

Read more →

Poslední týdny v Leuvenu jsou nabitý. Společensky i pracovně. V pátek na Valentýna jsme v rámci tradičního Jeneveraflossing uspořádali českou rozlučkovou párty. Jeneverafflosing jsou noční orienťácký štafety dvojic. Šest úseků se běhá na kampusu univerzity v Leuvenu a před každým se pijou dva panáky jeneveru, což je místní kořalka (z Hasseltu). Ale moc nedává. Místňákům jsme dovezli nějaký vzorky plzně, becherovky, zelený, slivovice a lázeňskejch oplatek. To už dávalo víc. Na lázeňský oplatky se tvářili pochybovačně, prej co to je za hostie nebo co se na to maže? Samotný jo? Ne, Becherovka nebo zelená se k tomu maže. Ale nakonec se po nich zaprášilo, stejně jako po zelený z Božkova. Po tý se olizovali. Koho by zajímali nudný opilecký fotky, tak jsou tady… ale varuju, je jich cekem dost a byli určený pro účastníky především.

Read more →

Říkali jsme si, že žít v Belgii a nejít na cyklokros, to je jak kdyby tady člověk nebyl. Nebo tu neochutnal pivo. Dyť oni tu nic kromě silniční cyklistiky, cyklokrosu, fotbalu a občas atletiky neznají. No a když už pojedeme na cyklokros, tak pořádně – rovnou na mistrovství světa zafandit Štybarovi. Štyby tu bydlí, má belgickou přítelku a mluví holandsky, takže ho berou za svýho. Má to ale svoje hranice, jak jsme zjistili.

MS bylo sice v Hoogerheide v Holandsku, ale hned za hranicema u Anverp. Kousek. Už pět hodin před startem chlapů jsme stáli v nekonečný zácpě na jedno z mnoha parkovišť. Prostor závodu byla luxusní bahenní lázeň, tak jak to má na cyklokrosu být. Vetšina místňáků zkušeně vyrazila v holínkách. A zbytek byl tak nakalenej, že jim to bahno bylo jedno. Záhy jsme pochopili, že pro značnou část fanoušků je cyklokros výborná přiležitost parádně se vožrat a zapařit v party stanech. A pak se vymočit na plachtu toho stanu, zvenku nebo zevnitř, jak je libo. Cyklokros probíhá jako kulisa. Nebo spíš záminka.

Read more →

Ptal se Kade pro ročenku OK 99 Hradec Králové:

Ahoj Vendy, tak nám řekni kam a na jak dlouho jsi zmizela, jak jsi k tomu přišla a co tam děláš?
Zmizela jsem do Belgie na Erasmus. Původně jenom na jeden semestr, pak jsem si studium prodloužila na rok a nakonec jsem ještě v červenci dostala nabídku na stáž ve výzkumu, tak jsem si řekla, že to zkusím. No a hopla, už je rok a půl pryč. V březnu se ale vracíme do Čech, musím tam dodělat školu. No a pak uvidím, co se kde vyvrbí 

A Belgie byla tedy daná tím, že tam byla vyslána Tvoje drahá polovička?
My jsme na škole neměli moc možností kam vyjet a Belgie byla jedna z mála destinací, kde bylo studium v angličtině. No a Jirka chtěl změnit práci a ideálně mít nějakou pracovní zkušenost v zahraničí. Takže hned jak jsme věděli, že mám Erasmus jistej, tak začal hledat práci v Bruselu a okolí. Nevypadalo to moc nadějně, ale nakonec se to povedlo. Takže to bylo super, že jsme mohli jet spolu.

Read more →