Druhá polovina června byla trochu hektická. Volné chvíle jsme si zpříjemňovali stavbou E5 na MTBO5days a přípravou map pro tisk. 5denní se nakonec super vydařily. 600 závodníků bylo spokojených jak po sportovní, tak kulturní stránce. Alespoň podle děkovnách reakcí osobních i facebookových tak soudím. Nové Kosí bikové dresy se taky líbily. My jsme si to užili a díky všem Kosákům i závodníkům za super tejden. Více pod odkazem a tady ještě videoklip letošních 5denních written by hasák.

Na Sklárnu jsme dorazili až po E2 rovnou z Řecka. Akorát na start vrcholu celých MTBO5days, O-triatlonu (foto od Maka). Ač jsem přišel s plavkama a brejličkama, na plavecký úsek jsem nedostal důvěru. Zřejmě proto, že jsme přišli 10 minut přes startem. Místo toho jsem v Sudovo výstroji jel finiš na kole. Vendy běžela druhý úsek po tom, co jí to Sud donesl první. Mladý v našem týmu intenzivně sbírali zkušenosti, takže slávistický vítězství z Ostende 2011 jsme neobhájili. Ale do budoucna tam je rozhodně perspektiva.

Co se týče závodů, terčíky všech etap byly na správných místech, i když někdy to bylo s trochou ranní alkoholové improvizace. Ale to už asi patří ke kosáckýmu stylu pořádání. Tratě i terén se líbily a dokonce i přísnej pan Kalina, kterýmu jsme před pár lety na BA neprávem sežrali dort za vítězství v týmech, nás v článku na MTBO.cz chválí. Ani pod článkem si skoro nikdo nestěžuje, což jsem u těch bikerskejch hnidopichů snad ještě nezažil. Jenom pan Linhart, ale to už je takovej folklor, bez kterýho by to v nejprestižnější kategorii M40L nebylo ono. Takže to muselo bejt naprostá bomba.

Večírky MTBO5days začínají být legendární. Sice jsme prošvihli party po E1, o které zlí jazykové trvdí, že se matky z dětského koutku setly jak carský důstojnící, tančili na pingpongovém stole a že Renča dokonce zapomněla i na zlomenou nohu. Ale hned druhý večer s koncertem Tři sestry banditos nám vše vynahradil. Afterparty v režiji DJs Venďour a mlatil trvala do ranních hodin, dokud to Mačusovo nekoordinovaný tanec neutnul zbořením aparatury a mojeho compu. Večírek po E3 skončil s promítáním filmu Inseminátor, kterej zahnal cizince a zbývající Čechy utvrdil v tom, že dneska to bude odpočinkové. A bylo to třeba. Po E4 totiž následovala plzeňská večírková klasika. Hášovo a Hasákovo na Gangnam Style se vlnící dvojky nenechali nikoho na pochybách, že za pár let bude o kulturní program postaráno nastupující generací PéZetek. Italové zapěli pořadatelům děkovnou píseň a Francouzi si taky připravili vystoupení. Vrcholy večera v podobě tanečního vystoupení holek a Hasákovo plátýnek narušilo jen trochu trapný plácání játer nás plzeňských kluků. Sice jsme mistři s merunou a pukem, no a co, ale nevím, jestli to ostatní a cizince obzvlášť zas tak bere. Pivní štafety kosácká jednička vyhrála nevídaným stylem o dva úseky. Neutále se zlepšujem, už je to tak. My jsme ve dvojce taky neudělali ostudu, až na tesáka, kterej to tam cucal jak nanuka snad minutu. Následovala závěrečná diskotéka, po který jsme si na chvilku dáchli na chatce a šli stavět start a roznášet kontroly. Během E5 se už nic zvláštního nestalo, kromě stěhování piana ze stanu zpět do učebny a odhalení 70 vypitejch sudů piva při balení cateringového stanu. Díky za super akci a za dva roky v Plzni zas.