Výpravo pozor, do lyží!

zillertal-nahled Tam, kde do sebe sedláci lejou kvasnicovej weissbier, chystají svoje seníky roztroušený po pastvinách alpskejch strání na příchod krav, kde nosej kožený kalhoty z tvrdý kůže a kde jódluoju ostošest. To je kraj tyrolský, bašta Franze Josefa. Tam, ke svým věrným sedlákům v Tyrolsku, se stařičký mocnář uchyloval  v dobách revolucí a válek, kdy mu ve Vídni teklo do bot.

Tak tam, do údolí řeky Ziller, jsme se letos vypravili za sjezdováním. Jen rychlovka na prodloužený víkend, s Burisem a Hansem. Točili jsme jak diví, za tři dny mi pán v krabičce napočítal přes 220km. Ba, ba, včetně lanovek. Zillertal Arena, Hochzillertal, Mayrhofen – jeden skipas, jeden Zillertal, ale každej den jiný středisko. A taky jiný počasí. Sedláci v údolí už hnojí pastivny, nahoře ještě valí sníh, je pod nulou a vichr, že vypínají vleky. Druhej den je v 2500m na triko. Jižní svahy tečou, severní jsou pořád ledová hora. Člověk sjíždějící zelenou pastvinou do údolí po pruhu nastříkanýho sněhu si říká, jestli je tady dobře na lyžích. Ale jo, je tam dobře. Sice trochu jarní, ale výborná lyžba to byla.

A teď domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny… ba ne, do Plzně, za poslechu Cimrmanů.

Zítra už ty lyže jdou definitivně na půdu. Začne se běhat a jezdit na kole. Protože závodní sezóna je za dveřma. A protože kdo chvíli močil, již močí opodál!

Fotky

Co naměřil pán v krabičce

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *