Po pár letech vyrážíme poslední únorový víkend opět na Šumavák. Bydlíme u fajn pána v Borovce, večer posedíme u Janoušků a ráno rychle na start na Modravu. Na tu letošní bídu pořadatelé připravili super tratě. K tomu výhledy po šumavskejch kopcích, paráda. Dokonce i při závodě se z Černý hory otáčím na výhled na Roklany.

Servisák a závoďák Tošik parádně namazal. Oba dny se mi jede dobře, na to co mám letos nalyžováno. Na dlouhém skatu (37km) v sobotu svým drtivým finišem vydřu třetí flek, na nedělní krátké kláse (21km) končím někde v polovině druhé desítky. Pánovi domácímu nechávám v penzionu pohár i medaili. Je nadšenej a povídá, že takovej pohár nikdy neviděl. Ani o Šumaváku vypadá, že moc neví. Samým vděkem nám dal na cestu čtyři tabulky čokolády. Z Němec. Jó tam maj holt lepší, to u nás takovou nedostaneš. Vendy přišly vhod, už je skoro spořádala. Jí teď jak za dva.

A malej rébus na závěr: kdo je Večerníček?

Pár fotek ze Šumaváku
GPS sobota skate 37km, GPS neděle klasika 21km