Každá plzeňská desítka není Gambáč

vendyMinulý víkend jsme si v Plzni střihli hladkou desítku. Rantůra, jak tomu familiérně říkal pan bavič moderátor. Trasa vede centrem města a kolem stadionu nejlepších sportovců čutálistů, takže je celkem pěkná. Jen trochu moc zvlněná a točivá na to, aby na ní padaly osobáky. Oba jdeme 10km, nejsme přece MEKKÝ. Nenechávám nic náhodě a jdu si do první řady pro startovní fotku s Keňanem. První kilák za 3:14, druhej za 3:22. A to byla ta část trati se zatáčkama, dlažbou a stoupáním. Asi bych si měl zvolnit, abych to absolvoval se ctí, což taky záhy dělám. Keňan je v pánu, Bystrouš a pár dalšách se vzdaluje po 2 km. Do pátého km to držím kolem 3:30/km, pak si povoluju na cca 3:40. Za mnou nikde nikdo, těch dalších 600 lidí si prohlížím na vracečkách kolem Štruncáků, zdravíme se s Ondrou Kozy, Gi0SC_1514bonem a Vendy. Dost mi to baví. Kluk jeden opálenej se toho nebojí a davem lidí, co je dobíhá o kolo (5km!), se prodere k času 29:57. Slušnej kalup. Já na devátým místě dostávám 6 minut. O minutu hůř než loni v Hradci. Už to holt není, co to bejvalo.

Žena prohání Gibona a Ondru, ale nakonec jim dává šanci. Aby nesekli s běháním. Jde to za 44:23 a drží rodinej standard – 9. místo v babách. Jen jí to stojí asi tak 10procentní úsilí v treninku oproti mně. Holt talent od přirození. Akorát druhej den nemůže chodit, jak jí bolej lýtka. Takže se válí a já jdu výklus na Radyni. A zas tam potkám Gibona na výběhu. Ten dře na Spartana!

Rodinného úspěchu si patřičně všímají i média. Pan pisálek je asi velkej znalec plzeňských běhů. Jedině by se mu snad dalo vytknout, že mu nějak z Plzeňáků vypadla druhá Pája Zahálková a šestej Bystrouš. Zřejmě špatnej oddíl, nějaký Salomony a Enervity. Jó KOS Slavia Plzeň, to je jiná liga! Všimněte si učebnicového píďákovského startu čísla 610 na fotku v novinách.

DSCN2204

Fotky
GPS (naměřilo mi to 10,2km)
Výsledky

Bike Music Fest po Krkonoších a Jizerkách

bike-music-fest-15Začátkem srpna po čtyřech letech opět vyrážíme na Bike Music Fest – pohodovej bike adventure spojenej s fesťákem na sjezdovce v Pasekách nad Jizerou. Co čert nechtěl, byl to zrovna nejteplejší den roku, lezlo to ke čtyřicítce. Žena si při závodě celkem dávala, až jsem se o ní ke konci skoro bál, aby se mi nepřehřála! Za pětihodinovej limit jsme stihli 87km s 2500m převýšením po Krkonoších kolem Vysokého n. Jizerou, Rokytnice, Harrachova a polských Jakuszyc. Bike adventure jsme v mixech vyhráli, ale při následné druhé disciplíně, výjezdu sjezdovky, zrovna nezáříme. Takže na nás v součtu zůstaly brambory. Na večerním fesťáku nás nejvíc dostává uskupení Ovčie Kiahne (a ještě jeden klip pro punkáče), nejslavnější kapela z Kacanov. Zpěvák je naprostej střelec. Oslovil nás už svým osobitým pobídnutím k tanci: ‘Co je to tu za buzna večírek, vy nevíte, co to je agro punk?! Trika dolů a skákat!’ A 14 dní na to ho navíc potkáváme u stánku na PéPéčkách v Kacanovech! Jakoby věděl, jak lampioni tančí na Du Hast..

V neděli dáváme lehce výlet po Jizerkách s beach koupacím odpolednem v Jizeře u polské osady Orly. Teplá byla moc.

Fotky

Trasa

Pánská jízda Hlavatice

hlavatice-zbirohJako již tradičně, pánská jízda nechyběla ani letos, tentokrát na Křivoklátsku, aby to kojící otcové z Prahy i Plzně měli v případě emergency kousek domů. Hlavatice, Radošov, Chlupatice, to jsou destinace za poslední roky. O kvalitní zážitky je postaráno vždy. Jen ten tým volejbalistek ještě žádnej rok nedorazil! Letos jsme se v pátek marně pokoušeli rozpařit místňáky na country bále ve Zbirohu. Nedali se, tak jsme si aspoň zabékali. Zato na sobotní neckyjádě v Líšné na nás měli místňáci náskok. Ale zapadli jsme, a když jsme překonali rybník po jejich divoký lávce, tak nám dali snad půl prasete, co tam rožnili. Z cyklovýletů stojí za zaznamenání asi 10 Stenovo defektů, dalších minimálně 20 defektů ostatních, klacek, co vyčesal dráty na 70% Honzova ráfku (prej byl čerstvě vypletenej), urvanej šaltr, zlomená sedlovka a ruka v sádře. Prostě kola (a jezdci) v perfektním stavu! Každej rok je to čím dál tím lepší!

Trasa (moje tracky pátek až neděle, kluci ve čtvrtek a pátek absolvovali něco jiného)

Fotky

 

Kolmo Šumavou

samotyPo předzimním a jarním bežeckém toulání Šumavou jsme konečně zajeli na víkend na Friš – oddílovou chatu nejlepšího oddílu na světě. Tentokrát to byla cyklovíkendovka. První den 80km výlet s 2000m převýšením přes Můstek, Pancíř, bývalé královácké rychty Zhůří a Busil, oběd v Hartmanicích, bývalé Stodůlky, Prášily, Starou Hůrku, Polom, Rudu a Špičák. Člověk jenom žasne, jak je možné, že z obcí o tisíci obyvatelích (třeba Stodůlky byly po Praze rozlohou druhou největší obcí Československa) nezbylo nic. Ani prd. Maximálně ten křížek u cesty. Vše ostatní padlo za oběť odsunu a pak střelbám lidově demokratické armády ve vojenském újezdu Dobrá Voda. Dneska už i ty dopadové plochy zarůstají lesem. ASpoň, že už nám tam soudruzi nezakazujou vstup.

V neděli vyjíždíme na rozhlednu na Špičák,  porušujeme zákaz jízdy dolů na Čertovo jezero  a sjiždíme do údolí Svarožné k Alžbětínu. Nejedem ale do Bavorské Rudy, ale nahoru proti proudu Svarožné krásnou cestou pod kamennými polemi ve svahu Jezerní hory. Na hranici jsou parádní staré hraniční kameny z doby Marie Terezie, které tam vztyčili poté, co vysekali novou hranici od (tenkrát neexistuící a dnes už nestojící) Juránkovy chaty do Alžbětína. Do té doby hranice pokračovala ze Svarohu směr Velký Javor a Zwiesel. Jó to tenkrát byl Javor ještě českej a Železný Rudy nebyly dvě. Od Svarožné vyjíždíme na Šajby a pokračujem směr Ostrý. Dáváme si lezeckou vložku s bikama na zádech, žena mi radostně nese kolo a kolemjdoucí turisti si jí nadšeně fotí. Moc cyklistů tam na těch pár řetězech pod Ostrým asi nepotkaj. Následuje kamenitej sjezd na Stateček, sběr borůvek na hodně plodným místě u Černého jezera a pak už jen zpět na Friš.

Fotky

Trasa

Posfatební PřeKrk

směr LabskáV červenci jsme si potřebovali trochu odpočnout, dostavilo se celkové vyčerpání po Šukačce na veselce a 5denních. A taky bylo potřeba trochu klidu, abysme vstřebali všechny ty zážitky! Protože dovolenou šetříme na podzimní výlet do Jižní Ameriky, prázdninovej program jsou spíš víkendovky. A na jednu prodlouženou hned vyrážíme na PřeKrk (Přechod Krkonoš). Třídenní PřeKrk zahajujeme ve Špindlu. Vyšvihnem na Mísečky, kde ženě ukazuju, kdeže jsme to ty roky s lobákama točili kiláky a vybíhali sjezdovky na Medvědín. Je z toho celá u vytržení. Přes Medvědín jdem nahoru na Zlaťák, Labskou, pramen Labe a po hřebeni na Martinovku. Dneska jsme nahoře skoro sami. Chatu máme taky pro sebe, pan knírač za barem se o nás stará jak o vlastní.

SněžkaRáno je azuro. Jdeme dál po hřebeni směr Sněžka. Je to tam pěkný, kosodřevina a skalky. Od Špindlerovky neustále stoupá koncentrace turistů z Polska i Čech. Od Luční je fakt husto. Od Obří boudy na vrchol Sněžky už je to hodně intimní. Pěkně nám funěj do ouška, jak se skrz ně cpeme nahoru. Vrchol je Václavák, ale na střeše poštovny jsme skoro sami. Asi proto, že se tam vybírá vstup. Už nevím, jestli to bylo pět nebo deset korun, ale stačí to k tomu, aby tam lidi nelezli. Ze Sněžky se skutálíme do Modrého dolu a tam už je zas absolutní klid. Bydlíme v krásný dřevěný Boudě v Modrém dole. Pan správce a kuchař v jednom nás vítá panákem už ve dveřích. A večer s náma prokecá. Zas jsme tam sami. Před večeří jestě porušujem jeden z mnoha zákazů vstupu a projdem si nahoru Modrým dolem až k Děvínu. Jsou tam krásný místa. Krakonošovo. A v zimě tady lítaj ty laviny ze Studniční hory.

Ráno vyrážíme na Richtrovky, pak lesem na Jelení louky, kde zrovna pakujou svatbu. Další super místo. Starou stezkou pokračujeme na Konec světa pozdravit pana Mihulku. Zrovna seče trávu. Na Hnědý vrch odmítám jít trapně po hlavní cestě, tak to napřímím rovně lesem. Žena si při prodírání hustníkem, borůvčím po kolena a vysokou trávou výská ničím neskrývanou radostí. Strážci by tuhle geniální zkratku dozajista taky ocenili. Dáváme rozhlednu na Hnědém vrchu, pak pokračujem lesní bažinatou zkratkou na Liščí louku a nahoru na Lišku. Pak už to jen přes Stoh a Přední Planinu svalíme zpět do Špindlu. Suma sumárum to hodilo 63km, 2700m převýšení a spokojenou ženu.

Fotky
Trasa

Místo svatební cesty na MTBO5Days!

Foto Zuzka J.Po veselce jsme rovnýma noham skočili do týdenního MTBO5days mejdanu. Bylo to náročný jako vždy. Ale parádní. Užili jsme si to a závodníci podle ohlasů taky. Fotky skoro žádné nejsou, snad jen tyhle od Zuzky J. z vloženého mistrovství světa v orientačním Qu*adriatlonu. Vyhráli jsme, jak jinak! Stejně jako pivní štafety na závěrečném KOS večírku. Prostě jsme nejlepčí klub na světě! Podívejte se na videa vytvořená pro letošní 5denní: TeaserWho Will Win? a Who Will Win! Pro fajnšmejkry máme ještě klip Back to the Start a 30′ sestřih 10 leté historie MTBO5days! Taneční vystoupení KOS div a Haku v podání pánů bohužel zachycenou nemáme. Nebo bohudík? Těch 500 lidí, co to ve stanu nadšeně sledovalo, si to bude pamatovat i bez videa!

Veselka na Šukačce

veselka_sukacka-002Přátelé, kamarádi,

větru a dešti jsme sice neporučili, ale díky Vám jsme se ze Šukačky vrátili obohaceni novými zážitky!

Už víme, jak s lehkostí přefiknout každou kládu, jak vždycky dobře namazat, jak řídit kolobrndy a jak přemoct krokouše v jeho domácím prostředí.
Před svatební nocí jsme si oprášili 3 akrobatický pozice.
Za taneční výkon jsme obdrželi spousta zlaťáků, 40dg tlačenky, jedny slipáče a malý upatlaný dítě.
Pokud to někdo neví, tak Jiří voní po fialkách… (a po pičifuku).
Dále jsme vděční králi Zmikundovi za zaslané lejstro s vlastnoručně naškrábanou gratulací.
Oprášili jsme sprostonárodní písně o lásce …. a jedna byla dokonce s věnováním. A kapela? Ta byla prostě skvělá!
Jsme hrdí na 44. zápis na KOSáckým chomoutu a na 7. zápis v Humbučí vrcholovce. Za to všechno díky!

Nezbývá než si přát, ať nám společné žití vydrží tak dlouho, jak slonovi v Nilu trvalo prdele mytí!

Na fotky se můžete podívat tady (foto Marťa B., pár fotek je od Stena, Táji, Hubis, Martina a Nikči). Pěkný výběr je také na webu fotografky Martiny, děkujeme jí tímto ještě jednou za hezkou vzpomínku.veselka-113

Závěrem přidáváme ještě malou statistiku:

  • 151 svatebčanů + 2 novomanželé + 8ks kapela
  • z toho 63 KOSů a KOSáčat
  • 30l tvrdýho alkoholou
  • 560 piv (Nakouřená Vendula – polotmavý speciál z Hradce Králové zmizel neuvěřitelnou rychlostí)
  • 38l vynikajícího moravského vína (rozléval sám pan Sklepmistr Acháč)
  • 150 porcí guláše
  • 15kg stejků
  • pouze 1 zranění a to z důvodu divokého neřízeného tance fousatýho vikinga
  • škody na majetku žádné, až na pár pohřešovaných skleniček na víno!

Jaro ve fotkách

Od dubna to nějak utíká. Skoro každej víkend svatba. Když ne svatba, tak závody. A když ani závody ne, tak se stejně neválíme doma!

Fotogalerie z posledních týdnů jsou pod náhledy.

Singltrek pod Smrkem

Singltrek pod Smrkem

Pilsen Trail

Pilsen Trail

Svatba Bente a Karel - Peckův Mlýn

Svatba Bente a Karel – Peckův Mlýn

Birmingham pracovně

Birmingham pracovně

Svatba Lucka a Michal - Králíky a Severomoravská chata

Svatba Lucka a Michal – Králíky a Severomoravská chata

ČP MTBO Stříbrňák (foto mlatil, mačus, Zuzka Jedličková a pořadatelé)

ČP MTBO Stříbrňák (foto mlatil, mačus, Zuzka Jedličková a pořadatelé)

Černickej parkáč

Černickej parkáč

Nočník Senečák (foto pořadatelé)

Nočník Senečák (foto pořadatelé)

 

Pivní běh Plzní

fakt nechutnaloUž je to skoro měsíc, co proběhl vrcholnej závod sezony. První ročník pivního běhu skrz Plzeň. Celkem bezmála 9km, 5 exáčů malých piv na trati a 150 závodníků. K tomu všichni ve žlutejch trikách, jak kdyby pořadatelé věděli, v čem běhají BT legendy.

Mediální pokrytí, speaker z radia, sponzoři, hodnotné ceny, on-line zpravodajství na facebooku, zkrátka zázemí odpovídající významu závodu, o kterým se může nějakejm lampionům běhajícím po lese jenom zdát.

Prostě jasnej vrchol sezony, kde se pokusím prodat přípravu posledních let:

 

garmin-report2014-15

‘Other’ jsou lyže a kolce

SOUCTY2013-15

exporty z garmina, takže to je bez tělocvičen, síly atd.

Na startu se spíš než atleti schází fitness & jogging komunita namixovaná fotbalistama & Co. Nechybí závoďáci zaměřený na pivní stránku věci, který neztrácí čas a hned při nědělním ránu se před startem zdatně rozpíjí.  Startuje se intervalově, první exáč na startu, za chvílí ho vykrkám a jdu si to svoje podél řeky cca 3:20 na kilák. Na Americký lidi koukaj, co se děje, stejně jak turisti u pivovaru. Druhý a třetí piva jsou v KMP a Grollu, čvtrý pak u Papírenský lávky. Tady se Kiss Proton s gambáčem z PETky moc nevytáh a pivo se mi vrací dýl, než ty předešlý. Nejhůř je mi až po pátým v cíli. Víc by o tom mohl vyprávět Tesák.

S Tesákem se hlásíme jako tým KOS Plzeň s jasným cílem: aspoň bedna. Náš průměr časů je asi o 5 minut rychlejší, než tým, kterej vyhlašujou jak vítěze! Počtáři výsledků asi měli víc piv, než je zdrávo. Tesák je z týhle křivdy zdrcen půl odpoledne, přeci jen tohle je ZÁVOD, ke kterýmu směřuje svojí vrcholovou přípravu posledních let. A navíc se běží přes jeho KMP obývák – to už tam mohl bejt za úplnou legendu s vlastní židlí se jmemovkou!

GPS záznam a rozbor závodu: celkem skoro 9km, průměrný tempo běhu něco přes 3:40/km, se zastávkama na 5 piv pak 4:00/km. Jak je vidět z analýzy dat, třetí pivo v Grollu tam zajelo tak rychle, že mi ani nestihly spadnout tepy (jen na 165). Zato u druhýho piva v KMP je velkej potenciál na zlepšení – prostál jsem tam přes minutu a tepy klesly až na 125! Může za to Stanley, kterej neměl natočený pivo! Evidentně nepochopil, že tohle je závod, kde jde o všechno a ke kterýmu směřujou léta tvrdý dřiny účastníků! Takže jsem nejdřív stál půl minuty frontu a pak to bylo tak ledový, až mi mrazilo v dutinách. A pak jsem si rozbil tlamu při výběhu schodů. Cestou zpět jsem pak zbytečně seběhl schody ke KMP, místo abych šel rovnou k podchodu. U KMP jsou prostě velký šance na zlepšení. U čtvrtýho piva u Papírenské lávky data ukazujou, že i když jsem tam stál přes 20”, tepy klesly jen na 155. Už jsem asi šel na kyslíkovej dluh. A špatně odbourával laktát. Nebo spíš pivo. Je z toho jasný vítězství, příští rok bude co obhajovat!

Výsledky a fotky

Po stopách šumavských samot

slavnosti-svobody2015Plánovanou šumavskou víkendovku na kolech jsme kvůli nevábný předpovědi pružně přehodnotili. Svátek práce oslavujeme brigádou na chatě. Stíháme ale taky zamávat americkým veteránům při oslavách 70 let konce druhý války. Tak 10 let jsem na Slavnostech svobody nebyl, ale to neznamená, že by mě to letos nebavilo jako za mlada, kdy jsem to žral fest. Takže to Vendy měla i s odborným výkladem. A podle mě jí to dost bavilo:-). Pár fotek z rekonstrukce příjezdu 16. obrněné divize na náměstí je tady.

jedlova-popelnaV sobotu ráno balíme a vyrážíme za Čoudama na Červenou. Je celkem hnusně, tak po cestě operativně plánujeme výběh a auto necháváme na Zhůří. Běžíme dolů na Turnerovu chatu, podél Vydry na Antýgl, pak nahoru na Výhledy a Horskou Kvildu. Vendy se pak bažinama vrací pro auto na Zhůří, místo aby šla po zelené. Proti gustu žádný dišputát. Já si užívám běh samotama, o kterejch jsem si nedávno četl v kronice Horské Kvildy ‘Tam na Šumavě‘. A přemejšlím, jak se jim tam tenkrát asi žilo a jak by ta Šumava dneska vypadala, kdyby ty obce nezanikly. Asi by to nebylo ono. Pokračuju na Zlatou Studnu, přes Matesa na Popelnou horu a kolem Nicova na Červenou. Fotím a kochám se. Tady je trasa. Odpoledne nás bolí nožičky, tak s Tobíkem šlapem na šneky kolem chalupy.

V neděli jdu na výběh sám, obíhám samoty kolem Červené a pak si vybíhám po Zlaté stezce od Losenice z 600m do 1200m na Huťskou horu. Nebylo to tenkrát ve středověku asi snadný tuhle cestu absolvovat s povozem a ještě k tomu v zimě. Cestou se stavím u pomníčku letecké havárie z 24. prosince 1937 v severním svahu Huťské hory. Jak to tenkrát s tím letem bylo se dovíte z videa z cyklu Ztracená Šumava. No a pak už zpět přes Jedlovou a Popelnou za vejletníkama, který dobíhám u ruin mlýna Buzošná kousek před Červenou. Trasa neděle.

Cestou domů se ještě u Kotouně stavíme natočit kloubovku, kterou doporučoval i sušický léčitel farář Ferda. Ten s ní léčil i obtíže Vlastíka Zwiefelhofera, jak jsem se nedávno dočetl v Legendě českého běhu. Prej je trochu radiaoaktivní a musím říct, že tam fakt dobře klouže.

Mrkněte na fotky ze Šumavy. Je to tam krásný.
(foceno na mobil, takže horší kvalita, ale o to víc ‘vylepšovacích’ efektů)