Vidím ostrov cyklistům zaslíbený. Mallorca!

Letos jsDSCN3668me nezvládli žádný sjezdování v Alpách, takže plánujeme netradiční jarní dovolenou – týden na silničkách na Mallorce. Původně plánované pánské cyklosoustředění nám ženským prvkem zpříjemňují Vendy a Věrka. Na cestu do Mnichova na letiště kupuju pořádnou muziku. Vendy nakonec i s mičudou a Věrkou zvládá objet pár 60km výletů na městských strojích s košíčkem. No a páni točí na úzkejch gumách, někdo víc a někdo míň, někdo sedí poprvé letos na kole a někdo už má nalítáno 2000km, někdo dal dvoustovku za den, někdo drtí kopce jenom na velkou placku a colu a někdo ne, v horách, zahrádkách, Palmou i po rovině, na kávičku, dortík, colu nebo pivo, jak je komu libo, za deště i větru, při kterým Tesák s Lesičem dokázali na špici po rovině vyvinout rychlost krásnejch 15km/h. Celkem nám to hodilo nějakých 750km pěknýho svezení za 6 dnů práce.

Mallorca, to je země cyklistům zaslíbená. Na neuvěřitelný davy hobíků i profíků, co se denodenně škrábali do kopců na severu ostrova, jsem koukal jak puk! A jak píše Karýk, ještě tam máme co objevovat: Sa Calobru a Formentor mám schovaný na příště!

Tady jsou fotky (pár jich je od Karýka, dík!)

Tůtady jsme točili (odkaz na mapu v novém okně)

KOSí Velikonoce Drhleny

Většina z vás tam byla, tak co bych vám vyprávěl, jak to bylo skvělý. Ostatně jako každej rok! Jak taky jinak, když jsme nejskvělejší oddíl na světě!
Podívejte se na FOTKY. Pravda, je jich trochu víc, ale chtěl jsem dopřát to potěšení bejt na fotce co nejvíc KOSům. Kdybyste někdo chtěl stáhnout fotky v plném rozlišení, tak se ozvěte, pošlu odkaz, je jich tam ještě víc.

Po pár letech zas Šumavák!

2016-sumavakPo pár letech vyrážíme poslední únorový víkend opět na Šumavák. Bydlíme u fajn pána v Borovce, večer posedíme u Janoušků a ráno rychle na start na Modravu. Na tu letošní bídu pořadatelé připravili super tratě. K tomu výhledy po šumavskejch kopcích, paráda. Dokonce i při závodě se z Černý hory otáčím na výhled na Roklany.

Servisák a závoďák Tošik parádně namazal. Oba dny se mi jede dobře, na to co mám letos nalyžováno. Na dlouhém skatu (37km) v sobotu svým drtivým finišem vydřu třetí flek, na nedělní krátké kláse (21km) končím někde v polovině druhé desítky. Pánovi domácímu nechávám v penzionu pohár i medaili. Je nadšenej a povídá, že takovej pohár nikdy neviděl. Ani o Šumaváku vypadá, že moc neví. Samým vděkem nám dal na cestu čtyři tabulky čokolády. Z Němec. Jó tam maj holt lepší, to u nás takovou nedostaneš. Vendy přišly vhod, už je skoro spořádala. Jí teď jak za dva.

A malej rébus na závěr: kdo je Večerníček?

Pár fotek ze Šumaváku
GPS sobota skate 37kmGPS neděle klasika 21km

Double KOS titul z MČR na middlu

DSC01257podél Prášilského potokaTakhle se to dělá, když se domácí LOB sezona scvrkne do jednoho víkendu: jedinej letošní mistrovstvkej závod a z toho rovnou dva tituly pro Kosáky v chlapech. Se Sudem jsme patřičně sladili notičky a z lesa v okolí Eduardu dojeli v na vteřinu stejném čase. Zlato z jednoho závodu jsme zatím měli jen ze štafet, ale teď už i z middlu. Kucí z repre sice jeli svižně, ale nějaký chybičky se vloudili. Po závodě přichází pan dopingovej komisař, že prej vylosovali druhýho chlapa. My na něj, že druhej není nikdo. Tak prej si vyberte, kdo půjde. To se mi ještě nestalo, abych si mohl vybrat, kdo půjde na doping… Na těch 100ml si víc věřím, ta se toho dobrovolně ujímám. Pan komisař už psal, že prej negativní. Tak dobré. Podívejte se na pár fotek.

Další víkendy se závody ruší jak na běžícím pásu, takže výletíme po Šumavě. Víkendovku na začátku února trávíme na chatě KČT v Prášilech a za parádního jarního počasí klasíme směr Poledník-Modrava a Laka-Gerlovka. Fotky z Šumávky.

Zima se tu letos moc neohřála

2016-01-snezkaJak to spadlo, neváhali jsme a vyrazili. V polovině ledna výletíme na prvním letošním prašanu po Šumavě kolem Zhůří, Nové Hůrky a Gerlovky. Super upraveno, -8 stupňů a klása. Prostě žrádlo.

Tejden na to vyrážíme projet terén na letošní Krkonošskou 70. V sobotu klása, zima a mraky, v neděli skate, azuro, prašan a pod náma dekl z mraků.

A v tejdnu to pak všechno sprší… Zima tomu letos moc nedala, ale třeba se ještě pochlapí!

Mrkněte na fotky (některý jsou od Humbučáků, ty kvalitnější:-). Díky za ně.

Svátky na suchu

2015-kotelKdyž nad tím tak přemejšlím, tak letos to bylo poprvé někdy od roku 1998, co jsem před Sivestrem nestál na lyžích a neměl natočený aspoň pětikilo. A nestál jsem ani na kolcích. Mají totiž sjetý kolečka a nový už si pořizovat nebudu.

Jelikož ty bílý sračky nespadly, tak jsme se na hory nehrnuli hned 26.12., jako bylo poslední roky zvykem, ale pobyli pár dní u babí v Roudnici u Hradce. A udělali pěší túru s Déčkama po Orlickejch. Velká deštná, výpečky s pivem na Masarykově chatě na Šerlichu, poutní kostel v Neratově, Zemská Brána, pěchotní srub Hanička. Pár dní před Silvestrem jsme se přesunuli za Humbukem do Smrkový chaloupky v Příhovicích v Jizerkách. A chodili na výlety po Čechách a Polsku. Na Protrženou přehradu, Knajpu, Jizeru, na svařený polský pivo a boršč do Orle, na Bílou skálu, ale taky na jediný ledovcový jezero na český straně Krkonoš, Kotel a Zlaťák. Letos by tam Hanče s Vrbatou ve vánici neumrzli. Občas jsme se taky šli  lehce proběhnout. Po svejch, sněhu jsme se nedočkali. Po Novým roce spadl asi cenťák, takže to tam nakonec vypadalo jako při pěkný zimě!

Podívejte se na fotky.

Pilsen Trail Radeč

V polovině listopadu, pár dní po návratu z Peru za parádního barevného podzimu jsme s Hasákem pořádali druhý závod Pilsen Trail série. Po 5 týdnech válení se v Peru jsem byl mekký jít maraton a šel jen půlku. A udělal jsem dobře (nebo špatně?), protože se z toho vyklubalo 48km, drsnejch, ale krásnejch. Po tom bych asi nechodil. Ale příště už to půjdu! Radeč, Hradiště a Žďár v podzimních barvách, to je prostě paráda. Na půlce jsem byl třetí, vyhrál Kubajs J. konečně jsem z týhle akce sestříhal video. V letošním roce se těšte na tři závody Pilsen Trailu:

  • 2.4.2016 Krkavec
  • 4.6.2016 Letkovská čtyřicítka
  • 12.11.2016 Radeč

Lobezský Botokros letos poprvé jako vzpomínka na Kodyho

botokros-2015Letos poprvé jako memoriál bejkyho Kodyho. Nová pěkná trať na jeho počest. Polojasno a 9 stupňů. Vyhrál Přéma Švarc. Až čas ukáže, jak moc rychlej Přéma před karnevalem v Riu letos byl. Rekordní účast závodníků, diváků i parkujících aut. Cen ježíšek donesl taky rekordně. Kody má určitě radost. Podívejte se na fotky

El Perú!

Konečně jsme přidali FOTKY! A ke stažení Google Earth soubor celýho 3,5 týdenního výletu pro fajnšmejkry.

Dlouho se tu nic nedělo, jelikož jsme v říjnu a listopadu skoro na měsíc vyrazili na svatební cestu do Peru. Pojali jsme to tradičně trekařsky a vzali s sebou pár (starších) kamarádů, který mají ještě svatební cesty před sebou. Aby se přiučili. Zažili jsme toho spoustu:

  • 8-denní trek v Cordillera Blanca, parádní hory, celý ve výšce kolem 4.000m, nejvýš 4.900m
  • smaragdové ledovcové jezero s poetickým názvem Laguna 69
  • nejhezčí horu světa Alpamayo, ale bohužel ze špatný strany
  • krávy ve 4.600m, co se koupaj v ledovcových jezerech
  • lamy, alpaky, vikuně, místní variantu činčily i plameňáky
  • Cusco a incké rozvaliny Saksaywaman
  • místní fajn malý a opálený kečuánský lidi
  • Machu Picchu ‘budget trip’ s pěším příchodem 12km po kolejích
  • taneční slavnosti v Olayntaytambu
  • neuvěřitelné solné doly Salar de Maras
  • jižní koloniální město Arequipu
  • pollerie, kde se čvtrka kuřete nedá sníst a v 6 lidech nám stačilo jedno kuře
  • výstup na Chachani 6.085m, kam mi žena musela dotlačit
  • 3-denní trek v rozpáleným Colca Canyonu, druhým nejhlubším kaňonu světa
  • poušť, oázy a horké prameny
  • kondory, co nepřiletěli
  • jezero Titicaca s ostrovama z rákosu i kamene
  • karneval v Punu a morče k večeři v Cuzcu
  • snídaně, obědy a večeře v tržnicích po celém Peru
  • jedli alpaku, cuy (morče), caldo de gallina (vývar s půlkou kuřete a pařátkem), trucha (pstruh), pollo (kuře), ceviche combinado (mořské plody), lomo saltado (hovězí směs), hovězí stejky, hovězí jazyky, špízy od paní jehlařek, empanady (plněné pečivo masem nebo ovocem), vepře a spousta dalších dobrot, kde je lepší nevědět…
  • pili maté de coca, muňa čaj, vymačkané ovoce, cerveza Cusqueña (pivo), Pisco Sour (drink z pisca – místní grapy), ron Peruano (rum), ale hlavně Inka Colu!
  • žvejkali koku, která nedávala, protože jsme neměli vápencovej katalyzátor
  • prošli DžejÁrovo Dallas a dali si Texas burger
  • a strávili 80 hodin na cestě zpět díky skvělým službám British Airways

Tady je hodinovej dokument. Fotky přidáme co nevidět.