Zima se tu letos moc neohřála

2016-01-snezkaJak to spadlo, neváhali jsme a vyrazili. V polovině ledna výletíme na prvním letošním prašanu po Šumavě kolem Zhůří, Nové Hůrky a Gerlovky. Super upraveno, -8 stupňů a klása. Prostě žrádlo.

Tejden na to vyrážíme projet terén na letošní Krkonošskou 70. V sobotu klása, zima a mraky, v neděli skate, azuro, prašan a pod náma dekl z mraků.

A v tejdnu to pak všechno sprší… Zima tomu letos moc nedala, ale třeba se ještě pochlapí!

Mrkněte na fotky (některý jsou od Humbučáků, ty kvalitnější:-). Díky za ně.

Svátky na suchu

2015-kotelKdyž nad tím tak přemejšlím, tak letos to bylo poprvé někdy od roku 1998, co jsem před Sivestrem nestál na lyžích a neměl natočený aspoň pětikilo. A nestál jsem ani na kolcích. Mají totiž sjetý kolečka a nový už si pořizovat nebudu.

Jelikož ty bílý sračky nespadly, tak jsme se na hory nehrnuli hned 26.12., jako bylo poslední roky zvykem, ale pobyli pár dní u babí v Roudnici u Hradce. A udělali pěší túru s Déčkama po Orlickejch. Velká deštná, výpečky s pivem na Masarykově chatě na Šerlichu, poutní kostel v Neratově, Zemská Brána, pěchotní srub Hanička. Pár dní před Silvestrem jsme se přesunuli za Humbukem do Smrkový chaloupky v Příhovicích v Jizerkách. A chodili na výlety po Čechách a Polsku. Na Protrženou přehradu, Knajpu, Jizeru, na svařený polský pivo a boršč do Orle, na Bílou skálu, ale taky na jediný ledovcový jezero na český straně Krkonoš, Kotel a Zlaťák. Letos by tam Hanče s Vrbatou ve vánici neumrzli. Občas jsme se taky šli  lehce proběhnout. Po svejch, sněhu jsme se nedočkali. Po Novým roce spadl asi cenťák, takže to tam nakonec vypadalo jako při pěkný zimě!

Podívejte se na fotky.

Pilsen Trail Radeč

V polovině listopadu, pár dní po návratu z Peru za parádního barevného podzimu jsme s Hasákem pořádali druhý závod Pilsen Trail série. Po 5 týdnech válení se v Peru jsem byl mekký jít maraton a šel jen půlku. A udělal jsem dobře (nebo špatně?), protože se z toho vyklubalo 48km, drsnejch, ale krásnejch. Po tom bych asi nechodil. Ale příště už to půjdu! Radeč, Hradiště a Žďár v podzimních barvách, to je prostě paráda. Na půlce jsem byl třetí, vyhrál Kubajs J. konečně jsem z týhle akce sestříhal video. V letošním roce se těšte na tři závody Pilsen Trailu:

  • 2.4.2016 Krkavec
  • 4.6.2016 Letkovská čtyřicítka
  • 12.11.2016 Radeč

Lobezský Botokros letos poprvé jako vzpomínka na Kodyho

botokros-2015Letos poprvé jako memoriál bejkyho Kodyho. Nová pěkná trať na jeho počest. Polojasno a 9 stupňů. Vyhrál Přéma Švarc. Až čas ukáže, jak moc rychlej Přéma před karnevalem v Riu letos byl. Rekordní účast závodníků, diváků i parkujících aut. Cen ježíšek donesl taky rekordně. Kody má určitě radost. Podívejte se na fotky

El Perú!

Konečně jsme přidali FOTKY! A ke stažení Google Earth soubor celýho 3,5 týdenního výletu pro fajnšmejkry.

Dlouho se tu nic nedělo, jelikož jsme v říjnu a listopadu skoro na měsíc vyrazili na svatební cestu do Peru. Pojali jsme to tradičně trekařsky a vzali s sebou pár (starších) kamarádů, který mají ještě svatební cesty před sebou. Aby se přiučili. Zažili jsme toho spoustu:

  • 8-denní trek v Cordillera Blanca, parádní hory, celý ve výšce kolem 4.000m, nejvýš 4.900m
  • smaragdové ledovcové jezero s poetickým názvem Laguna 69
  • nejhezčí horu světa Alpamayo, ale bohužel ze špatný strany
  • krávy ve 4.600m, co se koupaj v ledovcových jezerech
  • lamy, alpaky, vikuně, místní variantu činčily i plameňáky
  • Cusco a incké rozvaliny Saksaywaman
  • místní fajn malý a opálený kečuánský lidi
  • Machu Picchu ‘budget trip’ s pěším příchodem 12km po kolejích
  • taneční slavnosti v Olayntaytambu
  • neuvěřitelné solné doly Salar de Maras
  • jižní koloniální město Arequipu
  • pollerie, kde se čvtrka kuřete nedá sníst a v 6 lidech nám stačilo jedno kuře
  • výstup na Chachani 6.085m, kam mi žena musela dotlačit
  • 3-denní trek v rozpáleným Colca Canyonu, druhým nejhlubším kaňonu světa
  • poušť, oázy a horké prameny
  • kondory, co nepřiletěli
  • jezero Titicaca s ostrovama z rákosu i kamene
  • karneval v Punu a morče k večeři v Cuzcu
  • snídaně, obědy a večeře v tržnicích po celém Peru
  • jedli alpaku, cuy (morče), caldo de gallina (vývar s půlkou kuřete a pařátkem), trucha (pstruh), pollo (kuře), ceviche combinado (mořské plody), lomo saltado (hovězí směs), hovězí stejky, hovězí jazyky, špízy od paní jehlařek, empanady (plněné pečivo masem nebo ovocem), vepře a spousta dalších dobrot, kde je lepší nevědět…
  • pili maté de coca, muňa čaj, vymačkané ovoce, cerveza Cusqueña (pivo), Pisco Sour (drink z pisca – místní grapy), ron Peruano (rum), ale hlavně Inka Colu!
  • žvejkali koku, která nedávala, protože jsme neměli vápencovej katalyzátor
  • prošli DžejÁrovo Dallas a dali si Texas burger
  • a strávili 80 hodin na cestě zpět díky skvělým službám British Airways

Tady je hodinovej dokument. Fotky přidáme co nevidět.

Vánoční desítka kolem Boleváku

10km-okolo-bolevaku-2015Sníh nikde, v Plzni pošmourno, tak co při poslední adventní neděli dělat? Nezbejvá než ustoupit z trailovejch běžeckej hodnot a jít si zakroužit na asfaltovej okruh kolem Boleváku. Jdu desítku, to jsou jen tři kola, to se ještě dá. Ale tý další stovce nadšenců, co tam vydrželi kroužit maraton, fakt nerozumím. Než dorazili do cíle, tak my zvládáme vycházku s kočárama, prolejzačky s Tobíkem, vyhlášení desítky v režii zmatenýho Šroubka, nakojení dvojčat, oběd v hospodě na Ostende a rozebrání uprchlický situace na řeckém Kosu. Když odpoledne odjíždíme z parkoviště asi 4,5 hoďky po startu, jeden maratonec zrovna na průběhu hlásí: už jen jedno kolo! Tak to good luck. Tady jsou fotky.

No a co se týče tý desítky, pokračuju v sestupný tendenci výkonů: loni RunTour v Hradci 34:59, letos RunTour v Plzni 35:59 a teď okolo Boleváku 36:59. A to i přesto, že nám asi 10 Janoušků fandilo jak o život! Vypadá to, že tu desítku vždycky stlačím pod celou minutu. Jen jsem zvědav, kde se tenhle výkonností trend zastaví.

Naposledy zakázané brdské ovoce

brdy-2015-12Ještě než nám ten vojenský újezd za 12 dní po dlouhejch 90 letech zruší, vyrážíme naposled okusit zakázaný ovoce. Až to bude od 1. ledna 2016 legální, nebude už to mít to kouzlo. Byl to krásnej podzimní den. Akorát na poslední adventní sobotu. Vyrazili jsme ze Strašic a přes Padrťský rybníky to stočili zpět. Pohodovejch 17km vycházkou s Tesákojc.

Fotky Brdy ze Strašic

Trasa

Přelet nad plzeňským hnízdem

Jak už určitě víte, z Peru jsme se po menších patáliích s British Airways nakonec vrátili. Pozdě, ale přece. Zatímco určitě napjatě čekáte na fotky a hlavně dokument z Perú, máme pro vás něco jinčího. Ještě ve stavu nemanželském jsme si totiž někdy v květnu zajeli vybrat výhru z pivního běhu Plzní:

Slávistí Kosácí na mistráku ve Vracově

Velepočetná výprava KOSáků na mistrovství štafet a družstev ve Vracově se vrátila s medailovými úspěchy nejmladších. Ve štafetách HD12 vyhráli Zápoadočeši s Filipem Š. na prvním úseku a v H14 doběhli druzí Marek H., Šimon K. a Lukáš R.. Mladší dorostenci Ondra a Honza se toho nebáli a ve družstvě dospělích ukázali, co v nich dřímá! Nejmladší veteránky Lenča, Jana a Katka dofinišovaly i se zlomeným čipem pro brambory.  Víkend to byl plný zážitků, jak po sportovní tak kulturní stránce. Jižní Morava, to je kraj zaslíbený. Díky Acháčovi, že si tuhle bandu pustil k sobě do sklípku!

Výsledky a záznam přenosu štafet na ČT. S Vendy jsme oba šli první úseky.

Ale hlavně si pusťte tři KOSklipy!

PřeŠuk po Železné oponě

Javor z PolomuPozdě ale přece přidávám článek o poslední prázdninové víkendovce: PřeŠuku (přechodu Šumavy) na ‘těžko’. V pátek chytáme z Plzně vlak už ve 3 odpoledne a v půl šesté už si to hrneme nahoru sjezdovkou na Samotách. Přes Polom se přehoupneme k plavebnímu kanálu u Laka. V potoce tam dáváme ledovou večerní koupel a nabíráme vodu. Plán je totiž spát na nouzovém nocovišti na Staré Hůrce. Od správy NP dobrej počin, ale ouřadové se asi moc nezamysleli – nejbližší voda je přes kilák daleko.

polednikRáno vyrážíme směr Laka. Pár let jsem tu nebyl a nepoznávám to tu. Les zmizel. Přes odlesněná Ždánidla pokračujem na Frantův most a Poledník. Pořád podél nebo přímo po průseku, kde v 50. a 60. letech stávalo EZOH – eletrické zařízení ochrany státní hranice. Neboli elektrický plot železné opony. Ze starých map a leteckých snímků jsem průběh starého elektrického zátarasu překlikal do mapy. Od začátku 70. let se pak ‘ženijně-technický zátaras’ přesunul víc do vnitrozemí (mapa – překlikáno z map z archivu Ministerva vnitra). V plánu mám tu historii drátů zmapovat trochu víc, až bude chvíle! Tak, konec lekce historie. Na Poledníku si vyjebávám kotník tak, že skončím v koutoulu a pak se až na Modravu belhám. Cestou dáváme koupačku v Javořím potoce a pak ještě Roklanském, je vedro jak řemeň. Večer jdem na jedničku do pivovaru Lyer, už se z toho stává taková příjemná modravská tradice. Nacpané nocoviště na Modravě je o poznání menší romantika než to na Hůrce. Noc nám zpestřuje asi tak deset spolunocležníků, který to v Lyeru nebo v Arnice rozhodně nešetřili. Tak já je zas nešetřím ráno, když mě slunce vyhání ze stanu, a dělám jim budíček. Jsem tady přece se ženou na romantickém vejletu a ne na nějaký přiblblý kalbě! To je ale vůbec nerozhází a naopak nám ještě snídani zpestří cigárem.

na znameníVyrážíme podél Modravského potoka na Ptačí nádrž, Černou horu a prameny Vltavy. Tam půl hoďky diskutujem s pánem z Hnutí Duha, kterej nás důkladně proškolí na kůrovce. Ale taky o pravidlech pohybování a nocování v národním parku. Ty si ale nechám pro sebe. Pokračujeme na Bučinu a Knížecí pláně. Tam měkneme a stáčíme to do Borovky, místo původního plánu dojít až do Horní Vltavice. Do tý dojedem z Borovky busem a pak si ještě dáme kvalitní výstup na ‘nádraží’ na znamení Horní Vltavice. Tam odmávneme motoráčka a valíme si to neskutečnou horskou dráhou přes nejvýš položené nádraží ČR Kubovku dolů do Vimperka a Strakonic. Cestou naštudujem asi 10 brožur od pána Duhy. Vendy už teď umí vystopovat rysa a pozná kočku divokou od tetřeva hlušce. Je fakt dobrá na bižuli. Ze Strakáčů už valíme rychlíkem na Plzéééň.

Jó Šumávka je krásná, mrkni na fotky. A tutady jsme pochodovali těch 63km s 1800m do kopečka.