Brusel 20km

dscn5642-20km-bruxelles-nahled Již tomu jsou dva týdny, co jsem absolvoval svůj první pořádně masovej běh – 20km v Bruselu. Forma vyladěná, počasí nám přálo, bylo typicky belgický – ráno 8 stupňů a k mrholení nebylo daleko. Bylo tak vlídno, že jsem dokonce šel v dlouhým rukávu a tříčtvrťákách. A že takovejch tam moc nebylo. Asi věděli proč, bylo mi pěkný vedro. 20km asfaltovej okruh jsem lízal spolu s dalšíma 37 tisícema nadšenců. Do extra vlny mě nepustili, zřejmě pro nedostatek pigmentu. Ale prej když to půjdu za 72 minut, tak je příští rok extra vlna ložená. Spočetl jsem si podle loňských výsledků, že když to dám za 74 min, tak to pořád bude do TOP100. Vendy mi zdatně koučovala, až jí to mrzelo, že taky neběží. Když nechtěla, tak nechtěla. Ale příště už chce. 

Kolem po belgických ex-železnicích

landen-nahled České dráhy by se mohly svým belgickým protějškem nechat inspirovat. Teda jak v čem. Třeba ve stávkování ne. Se zpožděním si nemají co vyčítat. Ale třeba ve využití bývalých tratí jo. V 60. letech to tady vyhodnotili, že mají moc regionálních tratí, který se zřejmě moc nerentovaly. Tak je zavřeli. 30 let nechali koleje zarůst a pak vymysleli, že z nich udělají cylklotrasy. Výsledkem je, že jen ve Valonsku mají přes 1000km cyklotras, které vedou přímo po bývalém železničním tělese (celkem cyklotras, kam nesmí auta, je po Belgii přes 6000km). Malej luxus. K tomu v každé vsi bývalá nádražní budova, viadukty, zářezy a náspy. Pěknej počin, člověk si připadá jak vechtr ze Středoplk ve Švestce. O víkendu jsme si pár železničních úseků projeli (sobota a neděle), proložili to kočičíma hlavama na flanderských cestách a okoštovali pivo přímo od zdroje v Hoegaardenu. Foto.

Mistrovství Belgie ve sprintu

vendy-be-sprint-nahled Máme za sebou první belgickej mistrák. A protože běháme čím dál tím míň, ale o to intenzivnějš, tak to musel bejt sprint. Potom, co jsem se před pár týdny namlsal bronzem na mistrovství Vlámska ve sprintu (mapa) se mohlo zdát, že se ze mně stává sprinter. Ale nestává. Měl jsem sice pocit, že běžím fakt rychle, ale byl to jen pocit. Navíc jsem párkrát přeběhl písečnou dunu (co vedla přes půl mapy) pod špatným úhlem a skončil někde jinde. Samozřejmě to bylo tím, že mapa byla v oněch místech na hřebenu duny tak 50 metrů mimo (viz můj had cestou na K14 a na K16). Po tom, co jsem se cestou na K23 marně snažil odhalit jednu úzkou uličku, z toho nakonec bylo 6. místo. První tří klucí belgický byli celkem jezdiví, na jejich čas by nebylo, ani kdybych šel čistě a vytrh si nohy víte odkud. Ale není se co divit. Lesů, kde se dá běhat, tu zas tolik nemaj, tak radši běhají na oválu. Vendy se taky na jedný kontrole asi na minutku nezadařilo a byly z toho smolný brambory. Stejně jako v případě naší kamarádky An v pětatřicítkách. Takže zatím tady bez mistrovský placky, budem muset počkat na klasiku nebo na štafety. Místo middlu jsme totiž byli loučkařit v Alpách. Fotky ze sprintu.

Belgie za 72 hodin

brugy-nahled Už je tomu pár týdnů, co jsme tu měli další návštěvu Plzeňáků. Teda Plzeňáků původně z půlky z Bíliny a Hustopeč. A bylo to super. Přijeli v pátek dopoledne a v pondělí odpoledne už zas razili domů, ale viděli celou Belgii. V pátek stihli za klasicky belgickýho počasí Brusel včetně waflí a čůrající holčičky (paňáček je komerce). Následoval večírek v naší prostorné garsoniéře. Ten nejvíc určitě ocenil dolňák s horňákem. Dolňák prej teda naší youtube produkci neslyšel, zato horňák nám to v neděli v 7 ráno vrátil i s úrokem. Největší úspěch měl hopper Lumír Tuček. V sobotu jsme vyrazili na výlet do Valonska – klášter Villers, největší vetešnikej trh na světě v neznámý vesnici, Namur a po cestě zpět ještě decathlon. Ondra na přelomu dubna a května překvapivě nesehnal boty na běžky. V neděli se pokračovalo flanderským dvojbojem Gent-Brugy. V Gentu navíc ten víkend probíhal lampionovej trojzávod, takže dopoledne jsem si dal super sprint v Citadel parku. A pak i s Vendy ještě druhej přímo v centru Gentu. Belgická veřejnost s orienťákem není moc obeznámena, tak trochu koukali, co za pošuky s buzolou to tam sráží turisty. Odpoledne jsme ještě zvládli se vší parádou Brugy a večer mohli zajít na jedno v Leuvenu. V pondělí ještě následovala prohlídka Leuvenu, ale toho už jsem se neúčastnil a šel si odpočnout do práce. FOTO.

Nové Kosí cyklodresy

Tento týddscn5324-nahleden dorazily vzorky dresu, kalhot a vesty. Jsou moc pěkný, mrknout na ně můžete tady. Jelikož jsme děsný hnidopiši, necháváme ještě grafika upravit několik detailů a pak už půjde celá objednávka definitivně do výroby a k tisku. Snad celý proces už dlouho nepotrvá a budete je moct vyzkoušet už na jedněch z prvních MTBO závodů.

3×3 je 8!

Amsterdam

dscn5273-nahled Minulý víkend u nás byli na návštěvě Zdeni a Radek. Program byl nabitej. Kromě výletování po Bruselu a Leuvenu jsme ještě stihli zajet do Holandska do Amsterdamu a navštívit strejdu Jindru v Apeldoornu. Fotky z Amstru a Leuvenu jsou tady.

Velikonoce v Paříži aneb nechci slevu zadarmo

dscn4975-nahled Velikonoční pondělí dávalo předzvěst nějakému výletu. Rozhodli jsme se 3 dny volna využít k navštívení Paříže, kterou tady máme za bukem (335 km). Forďase jsme zaplnili spolucestujícím a jelo se. Tentokrát jsme vezli upovídanýho frantíka a plachého senegalce. V sobotu dopoledne jsme auto nechali na parkovišti u hotelu, ubytování odložili až na večer a vydali se RER vlakem do centra. V plánu byl most Alexandra III, Vojenské museum francouzské armády v Invalidovně a večerní Eiffelovka. Muzeum dobrý, jen jsme tak nějak nestihli jeho poslední část o 2. světový… Chudák Jiří, on se tak těšil… Jeho následnou zádumčivot se nám naštěstí podařilo vyhnat posezením v baru a slibem, že tam zajdem ještě zítra. Večerní Eiffelovka byla nádherná, naše kochání však přerušili místní policajti, který nás začali zahánět do bezpečné vzdálenosti od ní. Prej bomba nebo co. Tak jsme to vzali ještě na Trocadéro a pak už konečně na hotel, tam nás ale čekalo nemilé překvapení…

Lyžovačka v Les Orres

les-orres-nahled Protože v Belgii začala zima slábnout, vydali jsme se za sněhem na jih. Přesněji řečeno do francouzského střediska Les Orres. Cesta byla dlouhá a ke konci ještě navíc samej „bušón“. Po příjezdu na nás už čekala skupina čítající 7,5 Plzeňáků. Večer jsme ještě jedním šroubkem namontovali IQ vázání na moje nový lyže a šli to zalomit, abychom byli připravený na zítřejší první den lyžby.

Článek je pod odkazem níž a tady jsou fotky a GPS záznam celého týdne (soubor ke stažení do google earth).

Interland utkání Breda

interland-mlatil-nahled V neděli si Vendelín odbyl svoji seniorskou repre premiéru. Akorát že to nebylo se lvíčkem na prsou, ale v hradeckým dresu a za Flandry. Do nevelkýho lesíka kousek od holandské Bredy se na Interland utkání sjely výběry z Belgie, Holandska, pár něměckých států, Francie a Anglie. Taky nějací klucí severský dorazili. Konkurence na místní poměry nabitá, les pěkně zarostlej, ostatně jak je tady dobrým zvykem, nízká viditelnost, občas ostružinky, samá kudrlinka písečných dun a otevřené vřesoviště jak ve Skandinávii. Docela pěknej závod. Tomuhle říkám naplno využít prostor. Na jednom místě jsem byl dokonce 4×, a to nebyl žádnej motýlek nebo něco na ten způsob. Celkem se nám mezi reprošema zadařilo, ale byly z toho bohužel 2× brambory. Tady je moje mapa v 2DRerun  (1. kolo a 2. kolo – je potřeba kliknout kousek od trojúhelníku směrem k jedničce, aby všechny spermie začali běžet druhý kolo). Průběh víkendu máme zdokumetovaný ve fotopříběhu.

A teď už dost lampionování, jede se do Francie jezdit z kopce.

Federály v Ardenách

Zima v Belgii se pořád nevzdává. Když jsme se v neděli probrali a i v Leuvenu bylo 5cm sněhu, trochu jsme znejistěli, jestli jet na naše první belgický nároďáky do Arden. Ale přihlášený jsme byli, zimní gumy máme obutý a Italku, kterou jsme měli vézt, ani nenapadlo, že by se nejelo. Asi nějak měknem. Takže se jelo. Na závodech jsem si připadal jak na Vysočině na lobech. Krajina podobná, louky, ohradníky a sněhu víc, než bejvá ve Vrbně. Akorát škoda, že jsme šli běhat. Při příjezdu na shromaždiětě si už nevzpomínám, jestli jsem první cejtil smrad, nebo slyšel bučet krávy. Centrum v nevytápěný hale kravína se závodníkům nepodařilo zadejchat za celý dopoledne, venku kydalo, vítr a pod nulou. Áčka jak maj bejt. Závod byla ale nakonec na místní poměry celkem pěkná klasika, trochu šmiklavá a trochu delší a s drobet míň ostružinama, než je tady dobrým zvykem. Akorát belgický eliťáci asi nemají rádi sníh, takže většina jich buď nedorazila nebo to píchli nebo odpočívali po nějakým repre testu v krosu. Takže jsme oba utrpěli vítězstí (výsledky). Ale aspoň to byl zas jednou orienťák v lese (závod v 2DRerun). Což se nedá úplně říct třeba o zimní lize minulou něděli, kdy jsem se 45` hrabal v písku vojenskýho prostoru a občas buchnul nějakej lampion. Ale třeba na zimní lize před 14 dny to bylo v lese a o poznání těžší. A taky že jo, kromě toho, že jsem v tom napalmu nedokázal držet směr, mi rýmička zatemnila mozek a buchnul jsem špatnej terčík na K8. 

Díky velice kvalitním výkonům v poslední době a i přes nabitou konkurenci místních lampionek je z Vendy po nedělních federálech reprezentant Flander. Byla slavně nominována na každoroční mezinárodní utkání ROM mezi Flandrama, Valonskem, Británií, Německem a Nizozemskem. Letos se běží v Holandsku. Je to už za 10 dní, takže už je bohužel jen krátký prostor na závěrečné vyladění formy. Mě nenominovali, protože chlapi, co si tady mažu na chleba, tam zřejmě poslali nějaký kapříky. Aspoň se budu moct nerušeně věnovat koučování.