Monthly Archives: May 2015

Pivní běh Plzní

fakt nechutnaloUž je to skoro měsíc, co proběhl vrcholnej závod sezony. První ročník pivního běhu skrz Plzeň. Celkem bezmála 9km, 5 exáčů malých piv na trati a 150 závodníků. K tomu všichni ve žlutejch trikách, jak kdyby pořadatelé věděli, v čem běhají BT legendy.

Mediální pokrytí, speaker z radia, sponzoři, hodnotné ceny, on-line zpravodajství na facebooku, zkrátka zázemí odpovídající významu závodu, o kterým se může nějakejm lampionům běhajícím po lese jenom zdát.

Prostě jasnej vrchol sezony, kde se pokusím prodat přípravu posledních let:

 

garmin-report2014-15

‘Other’ jsou lyže a kolce

SOUCTY2013-15

exporty z garmina, takže to je bez tělocvičen, síly atd.

Na startu se spíš než atleti schází fitness & jogging komunita namixovaná fotbalistama & Co. Nechybí závoďáci zaměřený na pivní stránku věci, který neztrácí čas a hned při nědělním ránu se před startem zdatně rozpíjí.  Startuje se intervalově, první exáč na startu, za chvílí ho vykrkám a jdu si to svoje podél řeky cca 3:20 na kilák. Na Americký lidi koukaj, co se děje, stejně jak turisti u pivovaru. Druhý a třetí piva jsou v KMP a Grollu, čvtrý pak u Papírenský lávky. Tady se Kiss Proton s gambáčem z PETky moc nevytáh a pivo se mi vrací dýl, než ty předešlý. Nejhůř je mi až po pátým v cíli. Víc by o tom mohl vyprávět Tesák.

S Tesákem se hlásíme jako tým KOS Plzeň s jasným cílem: aspoň bedna. Náš průměr časů je asi o 5 minut rychlejší, než tým, kterej vyhlašujou jak vítěze! Počtáři výsledků asi měli víc piv, než je zdrávo. Tesák je z týhle křivdy zdrcen půl odpoledne, přeci jen tohle je ZÁVOD, ke kterýmu směřuje svojí vrcholovou přípravu posledních let. A navíc se běží přes jeho KMP obývák – to už tam mohl bejt za úplnou legendu s vlastní židlí se jmemovkou!

GPS záznam a rozbor závodu: celkem skoro 9km, průměrný tempo běhu něco přes 3:40/km, se zastávkama na 5 piv pak 4:00/km. Jak je vidět z analýzy dat, třetí pivo v Grollu tam zajelo tak rychle, že mi ani nestihly spadnout tepy (jen na 165). Zato u druhýho piva v KMP je velkej potenciál na zlepšení – prostál jsem tam přes minutu a tepy klesly až na 125! Může za to Stanley, kterej neměl natočený pivo! Evidentně nepochopil, že tohle je závod, kde jde o všechno a ke kterýmu směřujou léta tvrdý dřiny účastníků! Takže jsem nejdřív stál půl minuty frontu a pak to bylo tak ledový, až mi mrazilo v dutinách. A pak jsem si rozbil tlamu při výběhu schodů. Cestou zpět jsem pak zbytečně seběhl schody ke KMP, místo abych šel rovnou k podchodu. U KMP jsou prostě velký šance na zlepšení. U čtvrtýho piva u Papírenské lávky data ukazujou, že i když jsem tam stál přes 20”, tepy klesly jen na 155. Už jsem asi šel na kyslíkovej dluh. A špatně odbourával laktát. Nebo spíš pivo. Je z toho jasný vítězství, příští rok bude co obhajovat!

Výsledky a fotky

Po stopách šumavských samot

slavnosti-svobody2015Plánovanou šumavskou víkendovku na kolech jsme kvůli nevábný předpovědi pružně přehodnotili. Svátek práce oslavujeme brigádou na chatě. Stíháme ale taky zamávat americkým veteránům při oslavách 70 let konce druhý války. Tak 10 let jsem na Slavnostech svobody nebyl, ale to neznamená, že by mě to letos nebavilo jako za mlada, kdy jsem to žral fest. Takže to Vendy měla i s odborným výkladem. A podle mě jí to dost bavilo:-). Pár fotek z rekonstrukce příjezdu 16. obrněné divize na náměstí je tady.

jedlova-popelnaV sobotu ráno balíme a vyrážíme za Čoudama na Červenou. Je celkem hnusně, tak po cestě operativně plánujeme výběh a auto necháváme na Zhůří. Běžíme dolů na Turnerovu chatu, podél Vydry na Antýgl, pak nahoru na Výhledy a Horskou Kvildu. Vendy se pak bažinama vrací pro auto na Zhůří, místo aby šla po zelené. Proti gustu žádný dišputát. Já si užívám běh samotama, o kterejch jsem si nedávno četl v kronice Horské Kvildy ‘Tam na Šumavě‘. A přemejšlím, jak se jim tam tenkrát asi žilo a jak by ta Šumava dneska vypadala, kdyby ty obce nezanikly. Asi by to nebylo ono. Pokračuju na Zlatou Studnu, přes Matesa na Popelnou horu a kolem Nicova na Červenou. Fotím a kochám se. Tady je trasa. Odpoledne nás bolí nožičky, tak s Tobíkem šlapem na šneky kolem chalupy.

V neděli jdu na výběh sám, obíhám samoty kolem Červené a pak si vybíhám po Zlaté stezce od Losenice z 600m do 1200m na Huťskou horu. Nebylo to tenkrát ve středověku asi snadný tuhle cestu absolvovat s povozem a ještě k tomu v zimě. Cestou se stavím u pomníčku letecké havárie z 24. prosince 1937 v severním svahu Huťské hory. Jak to tenkrát s tím letem bylo se dovíte z videa z cyklu Ztracená Šumava. No a pak už zpět přes Jedlovou a Popelnou za vejletníkama, který dobíhám u ruin mlýna Buzošná kousek před Červenou. Trasa neděle.

Cestou domů se ještě u Kotouně stavíme natočit kloubovku, kterou doporučoval i sušický léčitel farář Ferda. Ten s ní léčil i obtíže Vlastíka Zwiefelhofera, jak jsem se nedávno dočetl v Legendě českého běhu. Prej je trochu radiaoaktivní a musím říct, že tam fakt dobře klouže.

Mrkněte na fotky ze Šumavy. Je to tam krásný.
(foceno na mobil, takže horší kvalita, ale o to víc ‘vylepšovacích’ efektů)