Zima v Belgii se pořád nevzdává. Když jsme se v neděli probrali a i v Leuvenu bylo 5cm sněhu, trochu jsme znejistěli, jestli jet na naše první belgický nároďáky do Arden. Ale přihlášený jsme byli, zimní gumy máme obutý a Italku, kterou jsme měli vézt, ani nenapadlo, že by se nejelo. Asi nějak měknem. Takže se jelo. Na závodech jsem si připadal jak na Vysočině na lobech. Krajina podobná, louky, ohradníky a sněhu víc, než bejvá ve Vrbně. Akorát škoda, že jsme šli běhat. Při příjezdu na shromaždiětě si už nevzpomínám, jestli jsem první cejtil smrad, nebo slyšel bučet krávy. Centrum v nevytápěný hale kravína se závodníkům nepodařilo zadejchat za celý dopoledne, venku kydalo, vítr a pod nulou. Áčka jak maj bejt. Závod byla ale nakonec na místní poměry celkem pěkná klasika, trochu šmiklavá a trochu delší a s drobet míň ostružinama, než je tady dobrým zvykem. Akorát belgický eliťáci asi nemají rádi sníh, takže většina jich buď nedorazila nebo to píchli nebo odpočívali po nějakým repre testu v krosu. Takže jsme oba utrpěli vítězstí (výsledky). Ale aspoň to byl zas jednou orienťák v lese (závod v 2DRerun). Což se nedá úplně říct třeba o zimní lize minulou něděli, kdy jsem se 45` hrabal v písku vojenskýho prostoru a občas buchnul nějakej lampion. Ale třeba na zimní lize před 14 dny to bylo v lese a o poznání těžší. A taky že jo, kromě toho, že jsem v tom napalmu nedokázal držet směr, mi rýmička zatemnila mozek a buchnul jsem špatnej terčík na K8.
Díky velice kvalitním výkonům v poslední době a i přes nabitou konkurenci místních lampionek je z Vendy po nedělních federálech reprezentant Flander. Byla slavně nominována na každoroční mezinárodní utkání ROM mezi Flandrama, Valonskem, Británií, Německem a Nizozemskem. Letos se běží v Holandsku. Je to už za 10 dní, takže už je bohužel jen krátký prostor na závěrečné vyladění formy. Mě nenominovali, protože chlapi, co si tady mažu na chleba, tam zřejmě poslali nějaký kapříky. Aspoň se budu moct nerušeně věnovat koučování.
