Seeehr gút Skigebít

DSCN4087Chtěl bys zkusit Šůšn, ale nechce se ti až do Norska? Tak sedni do auta a za 4 a půl hoďky jsi tam. Seefeld-Mosern-Leutasch, seeehr gút skigebít.

Není to tam zlý. Nějakejch 200km tratí na skate i klásu. Nekecám, projel jsem všechny. Upravujou to každou noc. Šířka mininálně 5 metrů. Někde i víc. Jede se tam Kaiser Maxmilian Lauf v rámci Ski Classics. 2019 se tam pojede MS v klasickém lyžování, Weltcup schwarz loipe je kvalitní. K tomu azůro, mínus deset a půl metru novýho prašanu. Kurňa to chci mít za barákem! Proč to nejde i na Šumavě?

Víťanovi se nejvíc líbil biatlon. Fandí Dorotě. Má vkus, po tatínkovi. Mamina se činila, zvládla 5 fází na lyžích. Víťan se nejvíc líbil pinglovi v pizzerri v Mosern. Byl sladkej. Taťkovi to hodilo 8 fází, z toho 6 klásou, celkem 232km. Apartmán Tošik-Karyk-Kopr-Hrachy tak točil, že tři čtvrtiny jeho osazenstva po příjezdu zalehlo s teplůtkou. Až tak dobrý to tam bylo.

Mrkněte na fotky.

Odkaz na mapu níže v novém okně.

Předzimní Borovka

luznyVíte, že Borovka není ta jedna Borová Lada, ale více Borových Lad? Tak jste zase o kousek chytřejší. Takže správně se říká: na prodloužený víkend po 17. listopadu vyrážíme s Píďákojc na Borová Lada. Zažili jsme azuro a bláto, celodenní lijavec, prašan, zase azuro, Luzný, Alpy i Modrý sloup. A taky zavřené hospody od Knížecích plání až po Kvildu. To jste určitě taky nevěděli, že od 17. listopadu až do Vánoc jezdí všichni šumavský hospodský na dovolenou. Konec vzdělávacího okénka.

Jen toho tetřeva jsme nepotkali. Zřejmě se taky chystá na zimu. Jako ty hospodský.

Mrkněte na fotky!

Arberland Trail a Ostrý!

dsc04323Už se ty sice událo koncem září, ale na blog se to propracovává až teď. Václavka nabízel svoje startovné na 35km trasu Arberland UltraTrail. Tak jsem si říkal, proč ne, ten hřeben Arberu je fakt pěknej a podívám se na nový místa. Zezačátku vyrážím opatrně a užívám si parádní hřebenovku, ale Vendy s Víťanem mě stejně na 15. km u jezera nestíhají. Pak stoupáme na Šachty a cestou nahoru na Mittagsplatzl to začíná bolet. A nějakých 7km před cílem se mi do stehen zakousávaj křeče. Takže závěr střídavě cupitám a protahuju a jsem rád, když se dokulím do cíle na náměstí v Bodenmais. Závod výbornej, včetně včeho zázemí a občerstvení, navíc zakončenej v místních lázních. Za rok bych šel zas, i když možná radši jako štafetu, co?

Přespáváme v Hamrech a v neděli Víťan poprvé dobývá Ostrý! No už bylo na čase, dyť už mu je přes 6 týdnů.

Tady je pár fotek.

arberlandtrail

Výcvikový tábor pod Javorníkem

dsc05118O svátečním prodlouženém víkendu na konci října opět po dvou letech vyrážíme s USK do pošumaví. Víťan absolvoval v plný parádě svý první pořádný lyžařský soustředění: Rabí, naše oblíbené zamykání hradu Velhartice i s krosem, dvě fáze na kolcích, nějaké ty imitace a jeden delší běh po hřebeni Javorníku. Akorát taťka si z toho trénování přivez housera. Asi už není nejmladší.

 

Fotky
dsc05090

Padesátka na velkou placku

dsc05279Borský park. V hlavní roli Kamka v nejlepčích letech. Objetá padina. A jak jinak než na velkou placku! Jsme zvědaví na to družstvo dle Kamkovo vlastního výběru na Krkonošskou 70!

Fotky

Tesáčí svatba na Peckově mlýně

tesaciTak Tesák s Věruš do toho praštili! Ani typicky krásné říjnové počasí je nerozházelo. Peckův mlýn se stává oblíbenou svatební destinací, za poslední rok a půl už jsme sem zavítali na třetí svatbu. Ale každá byla jiná a všechny byly super! Tesákům zahrála naše už skoro domácí formace Orion a nezklamala, jako ostatně nikdy. I když jim natekla voda do mixáku, operativně to vyřešili fénem. Víťan na svatbě oslavil dva měsíce. No a za tu dobu stihl už tři svatby. Stává se z něj profi svatebčan. Mrkněte na fotky.

Víťanovo první měsíc

dsc04190Zážitků za poslední měsíc máme jako nikdy. Víťan roste jak divej, už má dvě brady, přes 5 kilo, mišeliny na bicákach a stehnech a pupek, co ho unese ve vaně. Už zvládl dvě svatby, od tejdne pase koně a už se umí i omylem překulit na bok. Jen se mám trochu opupínkoval z toho hicu a vlasů mu ubylo!

Fotky z prvního měsíce.

Novohradkama ani pěšky, ani na kole

kamenecUž se nám to blíží, ale koncem června si zvládáme ještě odskočit na WRE v MTBO do Rakouska a kratší dovolenou po Novohradských horách a Jižních Čechách. Je to pěknej kout Čech, ne že ne. Na Kraví horu se člověk opotí, ale zato na nejvyšší vrchol Kamenec vyjedete na kolobrnďě i na konci sedmýho měsíce. Pohoří na Šumavě není na Šumavě a možná proto tam panuje takovej klid, jakej snad může bejt jen v bývalý sudetský pohraniční obci. No a cestou domů nás mile překvapuje Třeboň!
Fotky

První dokončenej triatlon po 22 letech

roupov-mlatilTo Tošik takhle jednou během směny u nás na baráku povídá: Nepojedem do Roupova na triatlon, když jsme nejeli na ten Swiss O-week Čapelu? Proč ne!

Moje triatlonová historie není zrovna bohatá. Na triatlonu Šťáhlavice někdy před 5 roky jsem se nepokorně nedržel hesla ‘lepší vrabec v hrsti…’ a ambiciozně si naložil jak terénní, tak silniční verzi. Při běhu pak vykřečovávám tak, že zůstávám přikovanej k šťáhlavickýmu asfaltu a bezmocně se pomočuju do trenek. Píďák o tom dodnes u piva vypráví, jak mě tam tenkrát slavně zaříz. No teď má sám ještě lepší příběh o nedokončeným triatlonu.

Poslední dokončenej triatlon, na kterej si dokážu vzpomenout, byl ten dětskej na Šídlováku v roce 1994. Tam Píďák zrovna nezářil, ale zato lítali jiní členi, jako třeba pánové Tomáš Jaňour a Ondřej Sopr. No kdepa loňské sněhy dneska jsou? Posuďte sami ve výsledkách z roku 1994, které jsem pro tuhle speciální příležitost vytáhl z archívu!

roupov-tosaTakže Roupov: přiléhavej dresík asi jako jedinej nemám, ale starý Vendy atletický elasťáky a KOSáckej dedáč taky fungujou. Depa sice moc neumím, ale zkušeňák Tošik dobře poradí, tak snad jen ty rukavice byla trochu větší ztráta. Závod pěkně odsejpá a docela mi to baví. Domino mě pasoval na černýho koně závodu a měl recht. Na bedně mi gratulujou starý známý Vašek Vítovec a Honza Řehula.  Honza si mě moc nevybavoval, jak jsem s nim někdy před 20 lety plaval na Radbuze na jedný dráze, on jako nadějnej triatlonista, co za pár let dovezl placku se Sydney, já jako mladej nadějnej plavec, kterej se na to za pár let vyflák. Protože se dal radši na hledání lampionů a lyžování, než čumět denně tři hoďky na dlaždičky.

Po odpoledním lijáku ještě zůstáváme do večera, dáváme pět kousků a před začátkem koncertu nás Vendy odveze domů. O půlnoci pak Tošika budim, že záznam z předposlední etapy tour skončil, že už může jít spát!

Výsledky

Fotky